Hokejisté z NHL cestují po Americe i po Evropě, Patrik Eliáš byl uchvácen z vídeňského koncertu Robbieho Williamse. Jaký velký zážitek jste si z prázdnin odnesl vy?
Patrik Eliáš je svobodný kluk, který nemá děti. Má spoustu času a já mu ho závidím. U mě je to trošku jiné, já mám rodinu, takže volný čas věnuju jí. Třeba na Zlatou hokejku do Karlových Varů jsem vzal jen manželku, ale jinak všechno absolvujeme s dětmi.
Kde jste je nechali?
Zůstali doma, desetiletá dcerka hraje závodně tenis a měla nějaký turnaj.
A co váš pětiletý syn? Už se učí bruslit?
Bruslit umí už docela slušně, ale zatím do hokeje moc není. Do branky ho to zatím netáhne, ale jestli bude po tátovi, to se ještě neví. Já děti do ničeho netlačím, až sami zjistí, co chtějí dělat, tak jim v tom pomůžu.
Říkáte, že jste spíš usedlý rodinný typ. Podle toho nejspíš vypadala i vaše dovolená...
Dáváme každý rok dohromady takovou partu kamarádů a jejich rodin. Sebereme se a jedeme někam autem. Letos to bylo dost daleko, až do Řecka. Jeli jsme přes Balkán. Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Černou Horu a Bulharsko. Bylo to hodně náročné, zdlouhavé.
Neměli jste cestou nějaké problémy? Třeba na hranicích s celníky.
Řekl bych, že ty státy jsou už v pohodě, potíže žádné nebyly. Až na komunistické Bulharsko. Tam se čeká dlouho na vstup a ještě delší dobu na výstup. Jako kdysi u nás, všechno dlouho trvá a u všeho je strašné moc papírování.
Jak mám v obřím L.A. všechno blízko
V červnu jste si zaletěl do Los Angeles vyřídit v novém působišti bydlení. Jste s ním spokojený?
Určitě. El Segundo, kde máme pronajmutý dům, je blízko k moři i k tréninkové hale. Navíc ve vedlejší čtvrti, v Manhattan Beach, bydlí všichni hráči.
Prý máte pronajmutý dům od obránce Matthieu Schneidera, který nyní hraje v Detroitu...
Je to tak. S ohledem na to, že by za rok měla být stávka, jsme chtěli jenom něco pronajmout. Člověk neví, co bude za rok. A tak jsme se dohodli jsme se s Matthieuem. Ten dům se nám moc líbí.
Loni jste řekl, že se vám Philadelphia nelíbí, že je to ošklivé město. Jaké je ve srovnání s ní Los Angeles?
Zatím těžko porovnávat, byl jsem tam týden a něco jsem jen viděl, když jsme tam hrávali. Ale připadá mi to tam trošku jako na dovolené v Itálii. Je to příjemné prostředí, ale já tam nejedu na dovolenou. Jedu tam hrát hokej.
Neznám roztahanější město než Los Angeles. Řídíte rád?
Je pravda, že je to až nepředstavitelně obrovské město. Ale El Segundo je poměrně blízko od všeho, kam potřebuju. Je to kousek od letiště, blízko k moři i k tréninkové hale. Jediné, co je trochu dál, je zápasová hala Staples Center.
Je kromě hokeje v oblasti Los Angeles něco, co by vás tam vyloženě táhlo? Potrpíte si třeba na americké filmy?
Chodíme sem tam do kina, když je čas a má kdo hlídat děti. Ale pro mě je tam důležitý jenom hokej, hollywoodské hvězdy mě neberou.
Důvěra je mnohem větší než ve Philadelphii
Jak jste si padl do oka s vedením a s trenérem. Co od vás očekávájí?
Už mezi námi proběhly nějaké hovory, taky proto jsem tam ten týden v červnu byl, že jsem je chtěl poznat. Jejich přijetí mě hodně překvapilo, proti Philadelphii to byl obrovský rozdíl a mě to příjemně potěšilo.
V čem byl ten rozdíl?
První věc je, že jsem do L.A. přicházel jako známý hráč NHL, ne jako neznámý brankář z Evropy. A hlavní věc je, že jsem hned cítil větší důvěru, než jsem měl ve Flyers.
Ve Philadelphii nebyla důvěra dostatečná?
Určitě nebyla taková, jakou by měl první brakář mít a nerovnala se tomu, co jsem tam odváděl za práci. Byl jsem brán jako Evropan, což jsem na jednu stranu rád, ale to měřítko bylo jiné než na hráče z Ameriky. Los Angeles byl od začátku jeden z týmů, který měl o mě velký zájem. Důvěra, kterou tam měl Felix Potvin, by teď měla přejít na mě.
Jaké další kluby byly ve hře?
Největší zájem měli nejdřív St. Louis a Boston, na ten to vypadalo nejpíš. Ale pak se to rychle zlomilo a skončil jsem v Los Angeles. Možná to někoho překvapilo, že o mě byl takový zájem, ale mě to samozřejmě potěšilo. Jsem rád, že nemusím čekat, kdo si mě vezme, že zájem o mě byl už dřív.
Jak silné bude mužstvo Kings?
Los Angeles má mladý tým. Když se podíváme na soupisku, jsem tam druhý nebo třetí nejstarší hráč. Klub asi potřeboval nabrat zkušenější hokejisty a postavit z nich nějakou kostru. Určitě pomohlo, že se Anaheim dostal do finále a udělal hokeji v regionu velké jméno. Takže teď se budou Kings chtít vytáhnout a ukázat, že budou lepší než Anaheim.
Jestli budu vůdcem? Uvidíme na ledě
Patříte k nejzkušenějším hráčům v kádru. Očekává od vás vedení, že budete jedním z vůdců?
Na to je čas, to se uvidí až na ledě. Ale tohle se nedá objednat předem, vůdčí schopnosti musí mít člověk uvnitř. Sám jsem to poznal třeba ve Philadelphii, kde dělali vůdce z takových hráčů, kteří na to neměli. Jde o to, jestli to máte v sobě a jestli to berou i ostatní hráči.
Vy jste proslul temperamentní povahou. Platí to pořád? Dovedete v kabině zvýšit hlas?
Řekl bych, že už jsem klidnější. Člověk se postupem času mění a na věci se dívá trochu jinak. Myslím, že se dá obojí skloubit, umět vyhecovat, ale zároveň být i klidný. Ale dnes, když něco říkám, tak to říkám s rozvahou.
S kým se v mužstvu Kings nejlépe znáte?
S Jardou Modrým jsem vyrůstal v nároďáku, jsme stejná generace. Stejně tak Žigo Pálffy. Višňovského znám ze slovenské reprezentace a se Štrbíákem jsem trénoval v létě ve Vsetíně. Takže všechny Čechoslováky tam znám.
Probíral jste už s někým, jak to vypadá v mužstvu, jaká je tam atmosféra?
S Jardou Modrým jsem už na tohle téma mluvil. Řekl mi, že tým potřebuje starší hráče, kteří by dali mužstvu směr.
Jaký si dáváte pro příští sezonu cíl? Kam byste se chtěl s Los Angeles probojovat?
Tohle se podle mě nedá moc plánovat, to není pětiletka. Ve sportu nikdy nevíte, co se může stát. Osobně bych byl rád, kdyby se mi dařilo tak, jak se mi dařilo ve Philadelphii, ale uvidíme. Když tým vyhrává, jsou všichni spokojení. A to, aby vyhrával, bude hodně spojeno s výkonem brankáře.
Jak se vám ještě jako hráči Philadelphie chytalo proti Los Angeles? Byl to příjemný soupeř?
Co si vzpomínám, tak většinou se mi zápasy proti Kings povedly. To mohlo sehrát velkou roli v tom, proč o mě měli takový zájem.
Vsetín: zasadíš brambor, vykopeš kámen
Hokejový klub ve Vsetíně neustále obchází strašák právních tahanic. Sledujete tamní situaci?
Sleduju a fandím tomu, aby se hokej v kraji udržel. Pro lidi na Vsetínsku je to největší zábava, nic velkého tam není.
Jak to tedy s klubem vypadá?
Myslím si, že to vypadá dobře.
Vy jste se údajně chtěl ve vsetínském klubu finančně angažovat. Jste už podílníkem?
Berme to tak, že ve Vsetíně je hokej na nějaké úrovni a celý vsetínský region dělá všechno pro to, aby tam extraliga zůstala. Ne nadarmo se na Valasšku říká, že když zasadíš brambor, vykopeš kámen. Je to chudý kraj a všichni, co tam jsou, se snaží udělat maximum pro to, aby se tam hokej udržel.
To znamená, že i vy?
Nemá cenu se k tomu dál vyjadřovat. Důležité je, že klub funguje a hokej se na Valašsku udrží.
