Výhra ve Phoenixu byla pro Vancouver už desátým triumfem z posledních dvanácti startů. Tým chytil formu v pravou chvíli před play-off.
Určitě, je to paráda takhle vyhrávat. Tým si věří. Je to zajímavé, nyní nás ale čekají dva těžší duely proti Anaheimu a San Jose.
Proti Phoenixu jste rozhodli o výsledku již v úvodní třetině, kdy jste dali tři góly. V závěru se Coyotes sice trochu zvedli, jinak ale působili dost odevzdaným dojmem.
Podobné zápasy jsou vždycky těžké. Při vedení 3:0 je hra volnější. Soupeř pak může dát dva slepené góly a je zpět. Bylo to těžké, ale naštěstí jsme to nakonec dotáhli do vítězného konce.
V posledních utkáních nastupujete po boku Markuse Näslunda a Bryana Smolinskiho. Jak se vám s nimi hraje?
Je to perfektní. Vlastně s Markusem jsem hrál už dřív, akorát tým teď sháněl nového centra. Myslím, že vybrali opravdu toho pravého. Zatím jsem spokojený.
V průběhu ledna jste však byl v odlišné pozici. Na ledě jste moc šancí nedostával a v médiích proběhly spekulace ohledně vaší možné výměny.
Bylo to jinak než teď. Moc jsem nehrál a nebylo to lehké. Vlastně v týmu se mi pak moc nelíbilo, nyní už to tak naštěstí není.
Vedení Vancouveru vám před sezonou přislíbilo místo v útoku s švédskými dvojčaty Henrikem a Danielem Sedinovými. Už ve třetím utkání sezony jste však změnil pozici.
No já jsem s nimi vlastně moc nehrál už od začátku. Říkal jsem si, že mi trenér Vigneault asi moc nevěří. Potom jsme si to ale vyříkali. Mám roční smlouvu, takže kdyby to šlo, tak bych tady rád prodloužil kontrakt.
