Osmnáctiletá naděje českého hokeje přes porážku 0:3 nezklamala. Do utkání Jiříček nastoupil po boku Davida Skleničky, zprvu puk musel trošičku přemlouvat, aby mu držel na holi, občas nějaká nahrávka nenašla příjemce.
Ale s postupujícími minutami nabral dostatek sebevědomí, aby si troufl i na útočné akce. Na kličku přes couvajícího soupeře.
Češi na čtvrtfinále cestují do Helsinek, s Německem si zahrají odpoledne |
„Ano, ale v útoku to chtělo ještě víc. Pořád si myslím, že umím hrát lépe. Nějaké chyby jsem vzadu udělal, nebyl to můj nejlepší výkon,“ vykládal v krátkých větách sebekriticky.
Na ledě strávil necelých třináct minut a ocitl se u třetího inkasovaného gólu, kdy Mikael Seppälä pěkně našel u tyčky číhajícího Toniho Rajalu. Tomu stačilo doklepnout do prázdné brány, neboť brankář Langhamer si vyjel proti střele, Ščotka proti ní zaklekával a Jiříček se na správnou stranu nestihl přemístit.
„Špatně jsme se dohodli, to by se stávat nemělo. Je to škoda, protože ta situace šla vyřešit lépe. Musíme se z chyb ponaučit,“ řekl Jiříček.
Ve čtvrtfinále narazí Češi na Německo a úvodní buly padne v 15:20. Bude u toho? Z českých beků toho odehrál nejméně, vrátit do sestavy se budou chtít Šimek s Jordánem.
Jiříček může českému týmu pomoct s chabou ofenzivou, na druhou stranu mu chybí zkušenosti s klíčovými zápasy a velkým tlakem. Mladý bek tu a tam zariskuje a občas zachybuje, což by nemuselo sedět Jalonenově systému.
„Jde do tuhého,“ uvědomuje si Jiříček před zápasem, na který musí tým přejet z Tampere do Helsinek.
