„Vždycky je jednodušší jen něco říct, než udělat,“ dodává Voráček.
Ne, že by se útočník Philadelphie po návratu ze šampionátu vehementně zajímal o to, co se o mistrovství světa píše. Po náročné sezoně potřebuje vypnout. Vyčistit si hlavu, dát zhuntovanému tělu pár týdnů klid.
Některé názory se k němu přesto dostaly. „Během sezony se občas zajímám. Teď to ale jde mimo mě. Samozřejmě se ke mně něco donese, některým názorům rozumím, s některými nesouhlasím,“ přiznává sedmadvacetiletý útočník.
Výtky i rady bývalých hráčů a trenérů ale respektuje.
„Když má hráč či trenér za sebou úspěšnou kariéru a něco v hokeji dokázal, tak má právo říct svůj názor a vyjádřit se k situaci v českém hokeji. Jestli je jeho názor dobrý, nebo špatný, to už je na posouzení jiných,“ říká.
Kritické hlasy různých trenérů a bývalých hráčů českému hokeji často vyčítají, že v posledních letech ztratil svoji tvář. Až příliš se inspiruje ve světě a ze hry národního výběru se vytratila pověstná česká vychytralost. „Ta česká vychytralost, to je pouze fráze,“ reaguje Voráček.
„Je ale pravdou, že nám chybí lehkost. Hlavně lehkost v zakončení. Tu jsme vždycky měli. Teď se to každý snaží urvat silou, jít v plné rychlosti do branky. Pro mě je to ale hrozně těžké soudit. Já jsem v Americe každý den po dobu osmi měsíců,“ říká Voráček.
Technický útočník nastoupil už na svém pátém mistrovství v kariéře. Zažil zlaté medaile i řadu neúspěchů. Na kritiku i chválu v českém prostředí je tedy zvyklý. Podle něj tak trochu patří k české mentalitě.
„Pamatuji si v Salt Lake City, když jsme byli absolutně na vrcholu a vypadlo se ve čtvrtfinále, tak všichni měli plno řečí. Najednou, jak jsme na tom špatně. Tohle je naše mentalita, asi to tak vždycky bude,“ soudí kladenský odchovanec, jenž však v kritice vidí i určitá pozitiva.
„Nakonec i kritika je dobrá pro hokej. Aspoň je vidět, kolik lidí se o něj stále zajímá,“ zůstává Voráček pozitivní.
