Hokejem se neživí, tenhle osmadvacetiletý útočník maďarské reprezentace je učitelem tělocviku. A aby mohl odjet do Švýcarska, musí žádat o dovolenou.
"Naštěstí mi škola vychází vstříc. Jakmile jsem ale někde déle než týden, musím se postarat o zastupování v mých hodinách," uvedl Jánosi v rozhovoru pro Maďarský hokejový svaz.
I to je jeden z příběhů týmu, který se na světovém šampionátu objevil naposledy v roce 1939. I tehdy se hrálo ve Švýcarsku, Maďaři tenkrát skončili na sedmém místě, ale po válce se už nikdy mezi elitu nevrátili. Až letos.
A hned je na turnaji čeká zápas jako hrom. V Curychu se postaví Slovákům, velkému rivalovi. "Loni jsme postupem dokázali zázrak. Já bych ale za větší zázrak považoval, kdybychom se mezi elitou vůbec udrželi," tvrdí kanadský trenér Maďarů Pat Cortina.
A Jánosi přidává: "Jsme sportovci a do žádného zápasu nenastoupíme s rukama vzhůru a nevzdáme se. Jestli to bude důstojné účinkování, ukáží následující dny."
Kromě Slováků se tým střetne ještě s Běloruskem a Kanadou. A oproti nim je opravdu hokejový trpaslík. Vždyť v zemi je registrováno jen dva tisíce hráčů, je tu pouze 17 hal a třeba rozpočet maďarského svazu je pouze milion dolarů.
To samotný kanadský útočník Heatley jich za sezonu v NHL vydělá desetkrát víc. Vůbec NHL je pro Maďary další vzdálená meta: dva hráči kdysi dostali od klubů smlouvy, nikdy ale k žádnému zápasu nenastoupili.
"Budeme hrát srdcem i duší. A budeme hrát pro Gábora," říká kapitán Balázs Kangyal. Před měsícem Maďaři přišli o 34letého útočníka Gábora Ocskaye, který zemřel na zástavu srdce. I on teď žene tým k záchraně.
