S Kaberlem si rozumíme, hlásí Židlický

Q u e b e c - (Od zvláštního zpravodaje iDNES.cz) - V kolektivu je nenápadný, radši se drží stranou, při rozhovorech s novináři toho obvykle moc nenamluví. Ale na ledě, to je pan Nepřehlédnutelný. Hokejový obránce Marek Židlický, jeden z pilířů reprezentace na světovém šampionátu v Kanadě.

Marek Židlický - Obránce Marek Židlický na tréninku české reprezentace v tréninkové hale Colisee Pepsi v Quebeku. | foto: ČTK

Spolu s Tomášem Kaberlem tvoří elitní obrannou dvojici národního týmu. Kdekdo by si mohl pomyslet, že je to risk, protože jsou oba dva ofenzivně laděni.

"Ale já si to nemyslím. Naopak. Dokážeme si totiž vyhovět," tvrdí Židlický.

Jaká je tedy spolupráce s Tomášem Kaberlem?
V pohodě. Oba umíme podržet puk na útočné modré, snažíme se vytvářet přečíslení a tak. Je to o komunikaci. Když jeden útočí, druhý musí zůstat vzadu. A jelikož si rozumíme, o žádném risku nemůže být řeč.

V čem je v obranné dvojici Kaberle jiný než ostatní?
Má perfektní přehled. Podrží puk a dokáže nahrát, když to protihráči nečekají. Umí vystihnout moment překvapení. Taky je šikovný na puku.

Hráli jste spolu vlastně někdy ve dvojici?
Možná na dvacítkách, ale to už je dlouho.

. o nashvillu

V NHL hraje za Nashville Predators. Klub, jemuž kvůli finančním potížím před sezonou hrozil zánik a přesun do jiného města. "Fanoušci i hráči si tehdy prožili těžké chvíle, protože jsme nevěděli, co bude," vzpomíná Židlický.

Složitá situace se nakonec vyřešila a v americkém státě Tennessee se stále hraje nejslavnější hokejová liga na světě. "Myslím, že ta událost lidi ve městě stmelila a chodí na hokej ještě víc než předtím. Máme dobré fanoušky."

Máte s ním snadnější úlohu?
Asi jo. U obránců je důležité, aby si navzájem vyhověli a pochopili, co od sebe chtějí. I tak ale nezáleží jenom na nás dvou, je to o spolupráci celé pětky. Musíte vědět, že se na ostatní můžete spolehnout.

Člověk musí hrát naplno i s bolestí

Na šampionát jste přijel, ačkoli vás trápí poraněné tříslo a naražený bok. Nebyl to riskantní krok?
Když už jsem přijel, tak musím hrát. I když něco bolí.

A bolí?
Zas tak hrozné to není. I tak ale člověk musí hrát na sto procent. Na mistrovství nemůžete povolit, to není základní část v NHL, kde se zaváhání dá dohnat. Ale jako dědek si po zápasech nepřipadám. Sice jsem unavený, ale když se vyhraje, dá se to překousnout.

U týmu je během šampionátu vyhlášený fyzioterapeut Pavel Kolář. Jak často se věnuje vám?
Ten pomáhá všem, je důležitou součástí týmu. A mně samozřejmě pomáhá taky, pořád se mě snaží dávat dohromady. Zatím se mu to daří.

Návrat domů? Jedině do Kladna

Marek Židlický v české extralize? To už je devět let stará vzpomínka. Kladenský odchovanec se domů nevrátil ani během výluky v NHL, tehdy dal přednost finskému IFK Helsinky. Proč?

"Protože Kladno mělo oba Kabelky - Frantu i Tomáše. Kdybych přišel ještě já, musel by z týmu někdo pryč. A to jsem nechtěl," říká Židlický. "Vžil jsem se do situace kluků, kteří v Kladně hráli, a mně by teda nebylo moc příjemné, kdybych ztratil práci kvůli tomu, že přišel někdo z NHL."

Proto raději zvolil návrat do Finska, kde před odchodem do zámoří působil. "Jednou se ale určitě vrátím a moje první kroky povedou na Kladno. To ale ještě nějakou chvilku zabere," usměje se jedenatřicetiletý obránce.