Je chvíli po finále. Převažuje u vás zklamání, nebo uspokojení?
Na začátku určitě zklamání. Švédové dali dva rychlé góly, to rozhodlo. My se sice pořád snažili, ale po třetím gólu to bylo těžké. Ale nevzdávali jsme se a bojovali až do konce.
Český tým tedy na zlato neměl?
Předvedli jsme tady dobrou práci. Kdyby nám někdo před turnajem řekl, že budeme druzí, tak to vezmeme. Všechny lajny předvedly výborný výkon, motivovali jsme se. Makali jsme, dali jsme do zápasů všechno.
Neměl jste před šampionátem obavy?
Každé mužstvo je jiné. Byla tady spousta mladých a nezkušených hráčů, což je důležité. Starší končí, nastupuje mladší generace. Jsou to pro ně výborné zkušenosti. Myslím, že na turnaj budeme vzpomínat v dobrém.
Jaké byly největší zbraně týmu?
Vůle nechat na ledě všechno. Na papíře jsme neměli nejlepší mužstvo, ale předvedli jsme výborné výkony. Jen s Amerikou to nebylo ono, ale ten zápas nic neřešil. S Ruskem i Finskem jsme makali nadoraz, proti Švédům nám už síly nezbývaly. Možná by zápas vypadal jinak, kdybychom se do vedení dostali my. Ale to je jenom kdyby.
Máte za sebou velice dlouhou sezonu. Zápasy v NHL, olympiádu a ještě šampionát. Necítil jste se už vyčerpaný?
Myslím, že ne. Mezi zápasy jsme měli vždycky den volna, bylo to spíš zdlouhavější. Ale mistrovství je náročné vždycky. Je na konci sezóny, každý hráč se s tím vypořádává jinak. Ale jak říkám - vydali jsme ze sebe všechno. A to nás spojovalo.
Bratr František stříbro nemá. Nebude vám ho závidět?
Myslím, že ne. To spíš zlatou, ale těch má pět. Během roku jsem získal všechny tři kovy. Za to můžu být rád. Stříbrné medaile jsou úspěchem pro všechny, kteří tady byli. Jedeme domů se zdviženou hlavou.
Cítíte zadostiučinění?
Určitě. Říkalo se, že je český hokej ve srabu. To není pravda! Loni jsme ve Vídni vyhráli zlatou, z olympiády máme bronz a teď stříbro. Nevím, co by kdo chtěl víc. Třeba zlato vyjde příští rok.
