"Kluci si pochvalovali, že nepamatují mistrovství, kde by se o ně tak hezky starali a nabídli tak výbornou kuchyni," tlumočil spokojenost Rusů se službami Atomu team host skupiny Jaroslav Zídek.
"Cítil jsem se zde příjemně," děkoval jeden z ruských hokejistů při odchodu servírce Anně Repákové, podle níž personál udělal pro hokejisty první poslední a oni se v hotelu cítili jako doma.
"Pracuji v Atomu už přes dvacet let, na hvězdy jsem zvyklá, ale před šampionátem jsme se přece jen všichni báli, že při tak velké akci něco zaskřípe. Obávali jsme například výbušné nálady některých hráčů po případné prohře," netají Anna Repáková, která v době mistrovství trávila v práci dvanáct hodin denně.
"Kmitali jsme, to je pravda, protože sotva poslední hráči odešli ze snídaně, museli jsme prostírat k obědu. Ale všichni jsme překvapeni tím, jak skvěle všechno fungovalo a jak se hokejisté chovali. Byli velmi slušní, vstřícní, spokojení, za všechno děkovali. Panovala tu mimořádně pohodová atmosféra," líčí žena.
Stejné pocity mají i studentky oboru hotelnictví a turismus, které obsluhovaly hokejisty u stolů. "Poprvé v životě jsme se setkaly se zahraničními hvězdami a překvapilo nás, že jsme se s nimi dokázaly domluvit v angličtině.
Normálně se s námi bavili, hlavně Američané. Rádi se s námi nechali vyfotit na památku," líčí shodně devatenáctiletá Darina Daňková a její o rok mladší spolužačka Veronika Tichá.
"Dokonce po nás chtěli osobní telefonní čísla, ale neuspěli. Líbili se nám, ale jsme realistky. Víme, že fanynek mají dost a my je už víckrát neuvidíme," dodala se smíchem děvčata.
