"Od kohokoliv, koho jsem při svém pobytu v nemocnici potkal, jsem slýchával, jaké neuvěřitelné štěstí jsem měl," oddechl si jihlavský odchovanec, který utrpěl tříštivou zlomeninu pátého krčního obratle.
"Můj zdravotní stav se den ode dne lepší, musím říct," konstatuje Fiedler s úlevou. "Momentálně jsem doma a už normálně funguju.
Můžu si zajít i nakoupit."
Nepříjemný moment ze 34. minuty domácího duelu proti Olomouci si dobře vybavuje. "Byl to klasický souboj, kterých je při zápasech spoustu. Dojížděli jsme s obráncem puk, najeli jsme do sebe a já jsem souboj neustál," popisuje. "Smůla byla v tom, že to bylo kousek od mantinelu." Na to, vyhnout se nepříjemnému nárazu, tak nezbyl čas. "Můj pád byl nekontrolovatelný. Jak si vybavuji, nestihl jsem ani dát ruce od sebe," lituje.
Nyní už však raději myslí na uzdravení a návrat k hokeji: "V tuto chvíli mám ještě silné bolesti, ale neumím si představit, čím celý ten půlrok nucené pauzy vyplním."
Ústí nad Labem - Jihlava: Přikryl likviduje šanci Jihlavy - Ústecký gólman Petr Přikryl likviduje jihlavskou šanci v podání Jonáše Fiedlera (vlevo) a Jiřího Řípy.
Podobně vážné zranění jako nyní Fiedler, který hned dvakrát prošel draftem do zámořské NHL (v roce 2002 San Jose, v roce 2004 Carolina) a čtyři roky působil v nižší zámořské soutěži OHL v celku Plymouth Whalers, utrpěl poprvé. "Nějaká zranění už jsem měl, po operaci mám už obě ramena, ale s tímhle se to nedá srovnat," tvrdí.
Že by to mělo ohrozit jeho další hokejovou kariéru si však sedmadvacetiletý hráč nepřipouštěl. "Přímo na tohle jsem nemyslel. Ale samozřejmě, když se stane taková věc, honí se vám hlavou různé varianty," přiznává.
Nejhůře mu bylo cestou do nemocnice
Nejtěžší chvíle zažíval při převozu do brněnské nemocnice. "Cesta do Brna byla hodně špatná, člověk neví, co ho čeká. Napadají ho různé varianty. Není to samozřejmě nic příjemného," oklepe se při vzpomínkách.
Přitom bezprostředně po nešťastném pádu své zranění neviděl nijak černě. "První pocity na ledě tak hrozné nebyly, protože jsem po chvilce přišel k sobě. A když jsem zkoušel hýbat prsty na rukách a nohách, problém mi to nedělalo. Takže jsem se hned snažil postavit," popisuje.
Poté se s pomocí hráčů dostal na střídačku. "V tu chvíli jsem se moc na návrat do zápasu necítil," usmívá se trpce. "Ale doufal jsem, že to nebude nic vážného. Takové věci se v hokeji stávají."
K uzdravení pomáhá i vánoční dárek: puzzle
Nakonec v nemocnici musel strávit devět dní. "Měl jsem štěstí, ještě před Vánocemi mě pustili domů, takže jsem byl na svátky s rodinou. Byl to pro mě ten nejlepší dárek," popisuje.
Další dárek, tentokrát od jeho blízkých, mu pomáhal s prvotním rozptýlením. "Pod stromečkem jsem našel puzzly, které se akorát hodily. Protože po propuštění z nemocnice mi moc nešlo spát, takže jsem u toho v jedné poloze seděl a skládal," vzpomíná s úsměvem.
Nyní jen doufá, že ho nepříjemné zranění nepoznamená v další kariéře. "Že bych se bál chodit do střetů? To doufám, že ne," věří. "V hokeji si prostě tělem musíte umět pomoci."
