„Určitě chceme v Jihlavě bodovat,“ ujišťuje padesátiletý kouč.
Podle všeho by měla být na Horáckém zimním stadionu skvělá atmosféra. I díky příznivcům vašeho týmu. Berete tenhle zápas nějak svátečněji?
Abych pravdu řekl, tak ani ne, protože my jsme na skvělou atmosféru zvyklí. V Budějovicích chodí velké návštěvy pořád, takže pokud by mělo přijít nějakých čtyři a půl tisíce diváků, tak nás to nepřekvapí.
Na druhou stranu je to v první lize snad vůbec poprvé, co se za vámi chystají na soupeřův stadion přijet možná až dva tisíce lidí...
Jo, tak z tohohle pohledu je to jiná věc. Obdivuju, že tolik lidí je ochotných vyjet s námi. Určitě nám vytvoří skvělou kulisu, budeme se cítit jako doma. Snad to pro nás bude výhoda a nějaké body uhrajeme.
Co by na Jihlavu mohlo platit?
To vám nemůžu říct, oni by si to zítra přečetli... Prozradím jenom to, že chceme bodovat.
Dukla nehrála v posledních zápasech v úplně optimální pohodě. Naopak vy jste v tabulce druzí, dorazíte tedy v roli favorita...
Po přestávkách, ať už jsou kvůli Vánocům nebo Novému roku, se zápasy těžko odhadují. Já si každopádně myslím, že Jihlava má velice kvalitní mužstvo a dostatek času na to, aby se dostala do formy a v play-off přichystala nějaký rozruch. Určitě to nebude jednoduchý zápas.
Vy jste v Jihlavě jako aktivní hráč strávil dva povedené roky. Pořád si ještě na tu dobu vzpomenete, když dorazíte na Horácký zimní stadion?
Jasně, furt to tam je. Už sice uteklo nějakých třicet let, ale pro mě to byly možná nejlepší dva roky celé kariéry. Na to, co tehdy mužstvo v lize předvádělo a jak skvělou partu mladých kluků jsme v Dukle měli, na to se jednoduše nedá zapomenout.
Takže jste připraven na to, že vás vzpomínky na minulost znovu dostanou?
No jasně, zvlášť když zase uvidím manažera Ščerbana a na střídačce Petra Vlka. Tedy kluky, se kterými jsem v Jihlavě hrával. Vždycky je to nostalgie.
Dukla byla v Jihlavě v době, kdy jste v ní působil v rámci povinné vojenské služby, velmi populární. Jenže ta doba už je dávno pryč...
Přesto si myslím, že jak ona, tak i Budějovice do extraligy patří. Jasně, časy se mění, ale minimálně dneska zase bude hodně diváků, skvělá atmosféra, takže lidé zapomenou, že to není extraligový zápas. Budou si ho užívat úplně stejně jako tehdy.
Návrat do osmdesátých let jim navíc usnadní i retro dresy, v nichž se bude hrát. Mimochodem, máte ten svůj jihlavský ještě někde schovaný?
Bohužel ne, tehdy se hráčům nedávaly. Rozhodně se ale těším, až zase ty klasické duklácké dresy uvidím.
Když už jste zmiňoval své dva bývalé spoluhráče, úvodní buly má vhodit Oldřich Válek. I na něj najdete nějakou vzpomínku?
No samozřejmě. On byl teda starší než já, takže to byl zkušený lampasák, když jsem přišel, ale známe se velmi dobře. Potkávali jsme se i v reprezentaci.
Když vám někdo řekne Jihlava, vybaví se vám nějaká jedna konkrétní historka, která k té době prostě patří?
Jé, těch bylo, ale ani jedna se bohužel nedá publikovat...
Opravdu ani jedna jediná?
Ne, skutečně ne, nechtějte to po mně.
