Neřeknu, že to v Olomouci balím, tvrdí kouč hokejových Kohoutů

Byl zklamaný, ale odpovídal zapáleně. Na židli ve své kanceláři na zimním stadionu usedl s vírou, že na ni bude také v příští sezoně. "Kádr se ale změní a je úplně jedno, kdo ho bude trénovat," zdůrazní kouč olomouckých hokejistů Petr Fiala.

Trenérská dvojice hokejistů Olomouce: Jan Tomajko (vlevo) s Petrem Fialou. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Cíl vedení nesplnil. Jeho tým skončil už ve čtvrtfinále první ligy s Havlíčkovým Brodem. Na Hané se proto čeká zemětřesení.

Stihl jste si už během noci zanalyzovat příčinu neúspěchu?
V televizi pořád někdo něco analyzuje. Ve sportu vždy záleží i na tom, jakým způsobem odehraje zápasy soupeř. A musím říct, že Havlíčkův Brod odehrál všechny zápasy kvalitně. My jsme výkonnost střídali a to rozhodlo. V play-off si nemůže mužstvo dovolit vybírat oddechové časy. Říká se to těžce, ale sérii vyhrál lepší tým.

Nepřekvapil vás?
Nás ani tak nepřekvapil Havlíčkův Brod, jako my sami sebe v negativním smyslu. Chybělo nám úsilí, které jsme měli od prosince do konce nadstavby, kdy se nám dařilo a možná jsme si mysleli, že to přijde samo také v play-off. Poslední dva zápasy dlouhodobé části v Jihlavě a Chomutově jsme odehráli volnomyšlenkářsky - a tak jsme začali i play-off. To byla chyba.

Hráči byli moc "nahoře"?
Kalkulovali s tím, že doma vyhrají dva zápasy a bude se jim hrát dobře, jenomže my hned první utkání prohráli a ve druhém, i když byl náš výkon o sto procent lepší, jsme dostali dva góly z nešancí a prohráli znovu. Na hráče pak padla nervozita, na což v play-off není místo.

Zvlášť když jste měl tolik zkušených hráčů.
Měli jsme jich dost. Hokej se ubírá jiným směrem. Je hodně o obětavosti, a ta nám chyběla. Hráčů, kteří padnou do střel, není zase tolik.

Scházeli vám bojovníci typu Tomáše Zbořila?
Napadá mě stejné jméno jako vás, ale v týmu jsou i další bojovníci. Jenomže v rozhodující chvíli do té střely musí padnout všichni bez rozdílu. Chyběl také hráč, co by vzal odpovědnost na sebe. Příkladně se v šatně projevil Honza Mikel, který nechtěl, aby sezona už skončila. Vůdčí typy nám scházely.

Nebyl jim ani Milan Ministr nebo Radim Tesařík?
Tesařík nám strašně pomohl, když přišel, ale v play-off Radimovi série moc nevyšla. Byl při obdržených gólech a nemůžete pak po něm chtít, aby něco dělal v kabině, když se potřebuje koncentrovat na svůj výkon. Sérii hrál velice dobře Michal Černý, ale on je zase uzavřený do sebe.

V sezoně se vám dařila defenziva, naopak v útoku jste zaostávali, což dokumentuje i to, jak často se měnila křídla v první Ministrově formaci. Byl problém najít k němu vhodné spoluhráče?
No, a přesto vyhrál kanadské bodování. Milanovi seděl důrazem a přímočarostí Martin Davídek, ale odešel. Na spadnutí už to bylo s Lubošem Korhoněm, jenomže on si to rozmyslel.

Vy už víte, zda zůstanete v Olomouci také v páté sezoně?
Když se nám na konci dlouhodobé části dařilo, s panem Fürstem jsme se předběžně domluvili, že bychom s kolegou zůstali. Ale že dojde k obměně kádru, jsme věděli už před play-off. Spousta hráčů tady nemá smlouvy a někteří kmenoví hráči avizují, že mají nabídky do zahraničí.

Napadlo vás, že byste odstoupil?
Občas byly sice reakce fanoušků všelijaké, ale nepřipadá mi, že by Olomouc čtvrtým místem v základní části propadla. Druhá část bohužel dopadla špatně, ale série byla čtvrtý s pátým. Překvapivé výsledky jsou vždy, ale tohle takový šok z mého pohledu nebyl. Šokem by bylo, kdyby Vrchlabí vyřadilo Ústí.

Roli favorita jste přece přijali.
S Havlíčkovým Brodem nebylo ani jedno utkání v sezoně jednoznačné a to se potvrdilo v play-off. Ve druhé třetině posledního utkání naši fanoušci skandovali: Kde máte peklo? Hráli jsme na jednu bránu, ale dali jsme dvě tyčky a šance zahodili. To jsou okamžiky, které rozhodují o úspěchu.

Takže černé myšlenky na rezignaci jste neměl?
Jestli ode mě chcete slyšet, že to balím, tak to vám neřeknu.

To slyšet nechci.
Když jsem v klubu působil jako hráč nebo trenér, tak jsem se tam snažil vydržet, pokud v něm byly dobré vztahy. Samozřejmě nějaké střety jsou, ale nic zásadního. Moc oddílů jsem ve své kariéře nevystřídal. Teď se hodně obmění kádr, odejde dost lidí a práce bude určitě zajímavá.

Půjde Olomouc cestou mladších hráčů, odchovanců?
Rozhodně. Neříkám, že se zřekneme starších hráčů, ti v týmu být musí. Ale potřebujeme do hry vnést agresivitu - dobré vlastnosti mladých hokejistů.

Viz model Havlíčkova Brodu, který vás vyřadil s věkovým průměrem pod 23 let?
To asi sotva. Havlíčkův Brod měl jen jednoho staršího hráče, Mariana Moravu, ale jejich mladí nebyli žádní nazdárkové. Zohorna, Šenkeřík nebo Meidl mají na extraligu.

Zabudovat odchovance do týmu nejde na povel. Máte, kde brát?
Pár kvalitních juniorů máme. Letos jsme je nemohli použít, i když šanci dostat měli, z prostého důvodu: úkol byl, aby juniorka nespadla. Snad se to splní. Haas, Lehečka, nebo Králík, to jsou kluci, u kterých jsme si mysleli, že budou mít více startů za áčko.

Změní se s novou koncepcí i sezonní cíl - dokud nehrajete o extraligu, neklást hlavní důraz na výsledky ale na výchovu hráčů pro nejvyšší úroveň?
Když se alespoň dva odchovanci chytnou v áčku, bude to dobré. Jeden tatínek mi vyčítal, že někteří kluci nedostali šanci, ale on asi s nimi v životě nepracoval, protože musím říct, že ročník 89 k talentu nepřidává práci navíc, například Frieb. Táta od Luňáka měl zase nějaké vidiny, tak musel jít do Sparty. Jestli je to pro ni hráč, si netroufám tvrdit. Vím, že by tady hrál, ale táta ho chtěl ve třetí lajně v době, kdy na ni neměl. Coufal se věnuje více škole než hokeji, Venkrbec skončil úplně. Kluci jsou šikovní, ale není u nich hokej na prvním místě.

Šanci si musí zasloužit.
Ano, musí být za něco - a ne jen za to, že je odchovanec. Když pro mladého kluka s písknutím skončí trénink, aniž by si dal něco navíc, je to špatně.

Jistě, ale vidí junioři reálnou šanci hrát v prvním týmu, když nemají moc příkladů?
To se vracíme k tomu samému. Mládí není ve sportu zásluha.

Před sezonou vás opustil dlouholetý trenérský parťák Petr Vlk. Nechyběl vám?
Vzal jsem to jako fakt. S tím se nic dělat nedalo. Zase musím říct, že s Honzou Tomajkem si mi pracovalo dobře. Je to vnímavý člověk. Je to jiný typ trenéra než Petr Vlk, ale každý je nějaký. Tahle sezona byla pro nás neúspěšná. Po play-off jsme skončili s hlavami dolů.

Pane Fialo, na mě s Janem Tomajkem působíte jako "hodnější" trenéři. Nepostrádali hráči Vlkovu přísnost?
Nevím. Důraz v kabině byl stejně. To jste tam asi nikdy nebyl.

Nebyl.
Když vidím Bykova na střídačce, vypadá úplně chladně, ale taky si k tomu řekne svoje.

Olomouc má sedm veteránů. Zůstanou?

Martin Prusek, brankář (35 let)
Gólman se zkušenostmi z NHL Olomouci pomáhal po nemoci srdce na střídavý start z Vítkovic. Vrátí se do extraligy.

Alexandr Lhotský, obránce (35 let)
Bek s dobrou rozehrávkou je ceněný. Letos kvůli zranění odehrál jen 34 utkání.

Jan Mikel, obránce (35 let)
Se 105 kilogramy si umí sjednat respekt, ale bruslařsky už na tom není nejlépe - a pomáhá si tak fauly. V play-off si vzal v kabině hlavní slovo.

Radim Tesařík, obránce (36 let)
Obraně Kohoutů velmi pomohl. Byť se mu v play-off tak nedařilo, ukázal na hostování kvality.

Richard Brančík, útočník (37 let)
Marně hledal formu a propadl se až do čtvrtého útoku. Pro hráče jeho kvalit a kapitána to muselo být těžké. Brančík po sezoně pravidelně přemýšlí o konci kariéry.

Michal Černý, útočník (37 let)
Do pohody se dostával pozvolna, ale play-off mu sedlo. Hráč, který s Olomouci vyhrál i historický titul v extralize, dal čtyři góly a ukázal, že ještě může být platný. Práci dozadu ale moc nedá.

Milan Ministr, útočník (36 let)
Nemá za sebou zrovna produktivní ročník, přesto s 29 body ovládl bodování týmu. V play-off si centr prvního útoku připsal jen tři body. V Olomouci působí už osm sezon.