Naposledy se to týmu z východních Čech nepodařilo už před více než dvěma měsíci, kdy prohrál v Chomutově.
"Je pravda, že jsme k prohře měli poměrně blízko, ale nějak jsme si přerušení naší série v průběhu zápasu nepřipouštěli. Dokud není konec, dá se s výsledkem vždycky něco dělat.
A nakonec jsem já mohl rozhodnout o naší tříbodové výhře, ale šanci jsem zvoral," konstatoval hráč, který v utkání s předním prvoligovým týmem vstřelil obě branky svého týmu a navíc proměněným samostatným nájezdem přispěl i k zisku druhého bodu.
Vaše vyrovnání vypadalo jako drzý kousek. Jak moc jste váhal, jestli vůbec jet protihráče atakovat?
Byla to trochu náhoda, asi se gólman s obráncem špatně domluvili a pak si mysleli, že já jako vyhlášený línější bruslař tam nepojedu. Hodně mi jejich chyba pomohla, podobně jako u prvního gólu.
Ten jste vstřelili po precizně provedené akci dva na jednoho.
Ale zase po hrubé chybě soupeře. Jejich hráč ztratil puk, my jsme se rychle dostali dopředu a povedlo se mi trefit pěkně do šibenice.
Svůj střelecký den jste podtrhl proměněným samostatným nájezdem, který však vypadal velmi zajímavě. Opravdu jste to tak chtěl?
Přesně tak určitě ne. Je fakt, že jsem plánoval, že pojedu pomaleji a počkám, až co udělá brankář.
Jenomže v jednu chvíli jste se skoro zastavil.
Právě. Jak jsem tak pomalu jel, najednou koukám, že jsem za sebou zapomněl puk. Naštěstí se úplně nezastavil, rozhodčí nemuseli pískat, tak jsem puk rychle čapl a dal jsem gól.
Abych pravdu řekl, bylo to hodně překvapivé a soupeř dokonce protestoval.
To je pravda, všiml jsem, že celý zimák koukal, co se děje, lidi si museli myslet své. Navíc jsem měl ve chvíli, kdy jsem puk ztratil, jen strach, abych se neobjevil někde v televizi jako borec či spíše packal na konec. Naštěstí jsem jsem gól vstřelil a pak jsme i nájezdy vyhráli a Mladé Boleslavi to vrátili za říjnovou prohru.
S Mladou Boleslaví jste se utkali po delší době, předtím jste hráli s moravskými týmy. V jaké formě je podle vás jeden z aspirantů na postup?
Má výborný tým a je nahoře právem. V této souvislosti musím souhlasit s názorem, který jsem nedávno slyšel. Je totiž škoda, že s tak kvalitními týmy nehrajeme častěji. Přináší to vždy výborný hokej, který baví lidi, což je asi to hlavní.
Zápas skončil v řádné hrací době nerozhodně. Odpovídalo to?
Je pravda, že člověk hraje a pak když sleze z ledu, nemá ani moc čas počítat šance. Ale asi byla remíza spravedlivá, i když jak už jsem říkal, měl jsem v závěru rozhodnout. A mohli jsme je stáhnout o víc než o jeden bod.
Právě Mladá Boleslav je v tabulce před vámi, ale má náskok dvanácti bodů. Dá se s tím v základní části ještě něco dělat?
Určitě dá, ale nezáleží to jen na nás. My můžeme sice vyhrávat, ale když to samé bude dělat Boleslav, už ji nepředstihneme.
Hodně vám chybějí body ze začátku sezony. Proč jste jich tolik poztráceli?
To je těžké. Loni jsme měli výbornou sezonu a krizi přes Vánoce. Letos přišla na začátku. Začali jsme pozdě na našem zimáku, přišla první smolná prohra a i když jsme měli téměř vždy tlak, nedařilo se, dostávali jsme laciné góly. Loni jsme naopak začali výborně, vyšly tři, čtyři zápasy a byli jsme nahoře.
Byla z toho pěkná série, kterou jste si letos nechali až na listopad...
A je to fajn, protože se člověk opět cítí v pohodě a tuší, že když vyjede na led k zápasu, tak to dobře dopadne. A daří se to, i když si musím třeba zvykat na to, že už nehraju s Romanem Vondráčkem.
Hodně vám spolupráce s ním na ledě chybí?
Odchod takového spoluhráče je znát, protože jsme spolu byli opravdu sehraní. Člověk začíná vlastně znovu, zvyká si na někoho jiného.
