Je v tom trochu paradox. Přesto, že v úvodním utkání čtvrtfinále proti Havířovu zvítězila Jihlava pouze 2:1, mnohem více se zapotila ve druhém klání, které nakonec ovládla v poměru 5:1.
„V prvním zápase jsme byli docela sebevědomí, ale nevyužili jsme dost brankových příležitostí,“ všiml si útočník Dukly Filip Seman. „Ke druhému jsme nepřistoupili tak, jak by si to asi zasloužilo. A odrazilo se to na první třetině,“ připomíná dvacetiminutovku, během které se hosté dostali do vedení.
„Naštěstí se nám během druhé třetiny podařilo docela brzy vstřelit gól a pak další,“ zmiňuje dva zásahy Michala Důrase, který během 199 vteřin otočil skóre na 2:1. „Myslím, že to je docela nahlodalo.“
V podobných situacích přístup mužstva musí změnit až bouře v kabině a „kartáč“ od trenéra. Seman však tvrdí, že tentokrát si vše vyříkali sami hráči. „Každý z nás cítil, že to není ono. Ale nepropadali jsme panice. Vyříkali jsme si to a věřili, že když k tomu přistoupíme, jak máme, že to zvládneme,“ nechává nahlédnout do psychiky týmu.
Třicetiletý útočník však připouští, že podobný přístup se na ledě soupeře nesmí opakovat. „Do třetího zápasu musíme vstoupit mnohem lépe. Protože by to po první třetině nemuselo být jen 0:1 a větší ztráta by se nám hůře otáčela. Kor u nich doma,“ uvědomuje si.
V Havířově Dukla očekává pekelnou atmosféru. A také ostrý vstup domácího AZ do utkání. „Poženou je diváci, takže do toho vletí po hlavě,“ tipuje Seman. „Pokusí se nás přehrát hokejově, ale i přetlačit fyzicky. S tím, že energii jim fanoušci dodají.“
Agresivní hrou se snažil Havířov prezentovat také při úvodních dvou utkáních v Jihlavě. Dukla si však na tvrdou hru soupeře nestěžuje. „Pánové, to je play-off. To se nehraje v rukavičkách,“ uvedl na úterní tiskové konferenci asistent trenéra František Zeman. „Hráče jsme upozorňovali, že to k tomu patří. Že souboje musí udýchat. Musejí ránu umět rozdat i přijmout.“
Jihlavští hokejisté se v sérii proti Havířovu zatím mohou spolehnout na dvougólové střelce. V prvním utkání se dvakrát prosadil Jan Kolář, ve druhém Michal Důras a Marek Melenovský. „Bylo by krásné, kdyby se v každém zápase našel někdo, kdo dva góly dá,“ usmívá se Seman. „A klidně takových lidí může být víc. Uvidíme, jak to půjde dál.“
V prvním zápase jeden dvougólový střelec, ve druhém dva. Logicky se tak nabízí, že v pátečním třetím by měli být tři, v sobotním čtvrtém čtyři... „Pokud by to tak pokračovalo, do baráže a do extraligy bychom se určitě dostali,“ směje se Seman. „Jen nevím, jak by to postupovalo dál. Kdyby se takhle dostalo na každého hráče, bylo by to krásné,“ pokračuje v nadsázce.
Zatímco Dukla do Havířova jela na území nepřítele, Seman se vracel domů. V tomto městě se totiž jednak narodil, navíc zde s hokejem i začínal. „Navíc tam mám trvalé bydliště a žije tam manželka s dítětem,“ prozrazuje. „I když já mám svým způsobem domovy dva, protože rodiče pocházejí z Vysočiny.“
Do rodného města se však každopádně těšil. „Člověk takový zápas vnímá jinak. Mám tam spoustu kamarádů, se kterými jsem vyrůstal. A i ty, se kterými jsem hrával hokej,“ vzpomíná. „Takže je to vždy trošku odlišné, než když hrajete s týmy a městy, ke kterým nemáte žádný vztah.“
