„Není to zrovna jednoduché, cestovat pořád tam a zpátky. Ale zase na druhou stranu jsem šel aspoň do týmu, ve kterém jsem už hrál. Věděl jsem, co můžu čekat a na které kluky narazím,“ prozrazuje hokejista, který příští týden ve čtvrtek oslaví 26. narozeniny.
Na to, aby svoji mysl „přešaltroval“ z představ o play-off na tuhý boj o záchranu, měl jen pár hodin. „Jasně, na začátku mě to štvalo. Ale nakonec jsem spokojený. Jednak chci co nejvíc hrát a to tady budu a potom bych rád pomohl se záchranou, protože hokej v Brodě by měl určitě zůstat,“ má jasno.
Už v sobotu byl u dvoubodového vítězství Rebelů 2:1 na ledě Kadaně a v pondělí pak pomohl dvěma asistencemi k vysoké výhře brodského týmu 6:1 v souboji s Mostem. Útok Švaňhal, Melka, Sedláček zařídil polovinu brodských gólů.
„Myslím, že jsme si sedli. A třeba s Tondou Melkou jsem se potkal už i na Kladně,“ hlásí Švaňhal. „Hodně mluvíme o tom, v jakých situacích by se měl kdo z nás pohybovat, ale je taky fakt, že úplně kompaktní ještě nejsme. Zvlášť přesilovky nám zatím moc nejdou,“ přiznává.
Na ledě ho každopádně nelze přehlédnout. Jeho tvář totiž zdobí nebývale husté strniště. „Částečně je to proto, že se mi nechtělo holit. Ale hlavně to patří k mojí image. Teď si ještě můžu dovolit vypadat staře, za takových deset let to ovšem může být jinak,“ usmívá se olomoucký hokejista, který není jediným zarostlým hráčem Rebelů. Podobnou vizáž volí také hradecký pomocník Tomáš Troliga. „Jo, to je ještě větší zabiják, než jsem já,“ směje se Švaňhal.
