Jako by ho někdo polil živou vodou. Zatímco v Brně hokejový útočník Vojtěch Němec letos bodově strádal, po přesunu do Mladé Boleslavi, kde je na měsíčním hostování, už zase hraje v týmu klíčovou roli.
„Dostávám víc prostoru na ledě a trochu se mi zvedlo sebevědomí,“ prozrazuje jednatřicetiletý rodák z České Lípy, jehož jméno je částečně spjato i s Vysočinou. V minulých letech totiž hrával v dresu Pelhřimova, Havlíčkova Brodu a Třebíče.
Jakou roli sehrál ve vašem odchodu z Komety do Mladé Boleslavi nový kouč bruslařů Vladimír Kýhos, který kdysi trénoval i v Brně?
Extra zásluhu na tom neměl, protože moje hostování se upeklo ještě před jeho příchodem do Boleslavi. Ale samozřejmě se známe, víme, co od sebe navzájem čekat. Dává mi dost prostoru a já doufám, že to takhle bude pokračovat. A že mu jeho důvěru budu na ledě splácet.
Je pravda, že zatím vám to funguje výborně. Cítíte, že vám změna prospěla?
Hokejově určitě. Konečně jsem začal víc hrát. V Brně jsem se na led moc často nedostal a je jasné, že pak je každá chyba hrozně moc vidět. Tady je to jiné. Vím, že když nějakou chybu udělám, trenér mě hned neposadí. Víc si dovolím.
Polepšil jste si nejenom časem stráveným na ledě, ale také v produktivitě a nakonec i výsledkově, protože Boleslav teď boduje častěji než Brno...
Jasně, Kometa je momentálně trochu v útlumu, ale co čtu články a vyjádření nejenom kluků, tak hrají výborně, nezaslouží si prohrávat. Jen neproměňují šance. Kometu sleduju pořád a je mi líto, že prohrává, ovšem na druhou stranu teď bojuju za Boleslav. A uvidíme, co bude, až mi tady skončí hostování. Jestli se vrátím, nebo ne.
Pokud by to záleželo čistě na vás, jakou variantu byste zvolil?
Všechno má svoje pro i proti. U Brna mám rodinu a Kometa je moje srdcovka, protože mi dala šanci. To v jejím dresu jsem se vyškrábal mezi stabilní hráče extraligy. Jenže pokud bych se měl vrátit do pozice, že budu hrát nějakých šest minut za zápas, tak to bych raději zůstal v Boleslavi.
Pojďme znovu do současnosti, v poslední době se v případě Boleslavi střídají celkem pravidelně porážky s vítězstvími. A vzhledem k tomu, že ve středu jste v Hradci prohráli, měla by v pátek v Jihlavě přijít výhra. Vidíte to stejně?
(usmívá se) Já doufám, že to tak bude. Body potřebujeme, protože tabulka je hrozně vyrovnaná. Takové to klišé, že každý může porazit každého, platí pro letošek extrémně.
V tabulce je sice Dukla poslední, nicméně reakce soupeřů jsou vesměs takové, že jde o velmi nepříjemný tým. Souhlasíte s tím?
Určitě. Je to hodně nepříjemný soupeř, který hraje bruslivý hokej, tvrdý a důrazný. Založený na jednoduchosti a přímočarosti. Rozhodně nesmíme nic podcenit.
Už trenér Viktor Ujčík vypsal nějakou motivaci? Přece jen z Jihlavy pochází...
Ještě jsme se o tom nebavili, nicméně čekám, že nějaký motivační proslov od Viktora určitě přijde. (usmívá se) Stejně jako vypsal svačinku v Třinci trenér Vláďa Kýhos.
Vybavíte si vůbec ještě zápasy s Duklou, když jste do Jihlavy jezdil na prvoligové derby s Havlíčkovým Brodem?
Jasně, na to se nedá zapomenout. Přece jen jsem v Brodě nějakou dobu strávil. A co si budeme povídat, šťávu těmhle vzájemným zápasům tehdy dodával hlavně trenér Novák. (usmívá se) Já na tu dobu vzpomínám moc rád.
Mimochodem, kam byste ve své kariéře zasadil onu vysočinskou etapu?
Ze všeho nejdřív jsem šel z Liberce do druholigového Pelhřimova. Ten mi tehdy totiž slíbil, že mě nechá vyzkoušet první ligu právě v Brodě. A to taky do puntíku dodržel. Svůj odchod z Liberce na Vysočinu považuju za jeden z mých lepších kroků.
Zvlášť, když cesta pak dál pokračovala až do extraligové Komety. Mám pravdu?
Přesně tak. Udělal jsem si v ní určité jméno a chtěl bych v tom pokračovat. Ještě nejsem tak starý, abych snad musel myslet na nějaké hodnocení kariéry.
