Utkání díky symbolickému vstupnému mělo výbornou atmosféru. Co jste říkal na návštěvu přes 11 tisíc diváků?
Asi každý hokejista vám řekne, že se mu před takovou kulisou hraje lépe, obzvláště tady v O2 aréně je jedenáct tisícovek diváků znát. Když sem chodí ty dva a půl tisíce tak je to hodně divné, jak je celá hala tichá.
Motivoval vás fakt, že byste případným úspěchem mohli překazit slávistické oslavy dvacáté sezony v nejvyšší soutěži?
Nebrali jsme to tak, že bychom jim něco mohli překazit. Jeli jsme sem bodovat. Každý bod z venku je pro nás zlatý.
Zvláště asi po té špatné venkovní sérii z poslední doby, viďte?
Venkovní utkání nám vůbec nešla, nedávali jsme góly a nehráli jsme dobře na puku. Myslím, že jsme to zlepšili a výsledky se najednou dostavily.
Ve Slavii jste hokejově vyrůstal, berete zápasy proti ní ještě prestižně?
Malinko jo, ale že bych byl ještě nějak speciálně namotivovaný, to určitě ne.
Na Slavii se vám v poslední době ale nebývale daří, porazili jste ji už popáté za sebou.
Někdy prostě máte tým, na který se vám daří, ale nějak jsme se o této bilanci před utkáním nebavili. Se Slavií jsme sice letos třikrát vyhráli, ale zase s Libercem jsme třikrát prohráli. Nejde to takhle brát.
Úvodní branka v oslabení vaše sebevědomí na Slavii ještě povýšila?
Hodně nám pomohla. Pak jsme si začali věřit, byli jsme silní na puku a z toho pramenila celá naše hra.
Slavia měla v závěru druhé třetiny místy až drtivý tlak. Měli jste i štěstí?
Bylo to takové zvláštní. První třetinu jsme hráli skvěle dozadu, vypracovali si šance a ve druhé najednou jako bychom chvílemi zapomněli hrát hokej. Bylo důležitý, že jsme to přestáli. Ve třetí části jsme už byli zase lepším týmem a v klidu to dotáhli k vítězství.
