"Marku, prosím tě, zmiň se o mně!" žadonil v žertu a mašíroval dál. "Ano, takže ten návrat mi usnadnili hráči typu Jána Pardavého," nenechal se Uram vyvést z rytmu a koutkem oka stačil zkontroloval, jak Pardavý vchází do kabiny a spokojeně u toho pokyvuje hlavou...
Malá epizoda dokumentuje pohodu, jaká se s Uramem vrátila na led. První útok znovu předváděl hokej plný kudrlinek, nad nimiž trenéři tolikrát "rostou" a diváci často tleskají.
Uram si odnesl láhev sektu jako ocenění pro nejlepšího hráče zápasu. Zákonitě se na něj soustředila hlavní pozornost.
"První dny jsem chodil o berlích, koleno jsem nesměl moc zatěžovat, ale moc dlouho jsem se povalovat u televize nevydržel," líčil do několika mikrofonů.
I když byl zraněný, na domácí zápasy Znojma chodil a postával na kraji střídačky. "Nepodupával jsem a ani jsem nervózně nepřešlapoval," usmál se nad otázkou, zda měl od lékařů zakázané všechny „rizikové“ pohyby, které by mohly zranění kolena zhoršovat.
V neděli večer se cítil dobře. "Každý návrat je těžký, ale já jsem se pomalu dostal do tempa a jsem rád, že jsme vyhráli, to bylo důležité," řekl. Chodil na přesilovky i oslabení, bojoval o puk, nevyhnul se několika srážkám.
"Marek hrál s chutí, bylo vidět, že se na hokej těšil. Podal dobrý výkon," chválil ho asistent trenéra Milan Skrbek.
