Proč jste se rozhodl pro Vítkovice?
Za prvé byla nabídka lukrativnější. Hokej mě živí, šel jsem za lepšími podmínkami. Za druhé jsem dostal dlouhodobější kontrakt. Ve Spartě byl problém domluvit se na víc než jeden rok. A za třetí si myslím, že ve Spartě by byl větší tlak. Má dva tituly za sebou a teď odešli kluci, kteří ji táhli. Kdyby se nevedlo, tak první na ráně jsou noví hráči. Ztotožňuju se s tím, co říká Šmíca (fotbalista Vladimír Šmicer), že venku je pohodlnější hrát než doma, kde je obrovský tlak.
Víte, jak dopadly Vítkovice v minulé sezoně?
Ale ano, sledoval jsem to.
Pídil jste se po tom, jak vypadá kádr teď?
Samozřejmě. Je to další věc k porovnání. Záleží nejen na lukrativitě smlouvy, ale i na tom, do kterého týmu jdu. Má to velký vliv na rozhodování. Díval jsem se na posily, na to, kdo zůstává. A prezident Černík mi prozradil, kdo má ještě přijít.
Přemýšlel jste o tom, že vás fanoušci mohou brát jako náhradu za odcházejícího nejlepšího střelce týmu Zbyňka Irgla?
On opravdu odchází?
Je to velmi pravděpodobné.
No, díky tomu, že já přicházím, on bude mít odchod jednodušší. S tím musí člověk počítat. Chci hrát tak, abych byl spokojený já i fanoušci. Ale jeden nikdy neví. Navíc je jedno, kdo dá góly. Když budu mít po sezoně třicet gólů a neuděláme žádný výsledek, nebude to pro mě úspěch.
Kromě vás přišli další ostřílení útočníci Petrovický a Prorok, v týmu je i zkušený Šimíček. Do prvních dvou pětek se asi všichni nevejdete.
To je možné. Já klidně budu hrát třetí lajnu a radši si výkony řeknu o první dvě řady, které hrají přesilovky. Je to riziko toho, když máte silný kádr, ale zároveň je to výhoda, když se někdo zraní. Je tak víc hráčů, kteří jsou schopni to táhnout.
