Přesto Kamil Brabenec, odchovanec brněnské Komety a syn slavného basketbalového otce, ještě včera netušil, zda si zahraje proti stejnému soupeři i dnes v Brně.
"Na ten zápas se těším hodně, ale nevím, jestli dostanu znovu důvěru. Už jsou tady zase noví kluci, kádr je opět o něco širší. Každopádně když budu hrát, tak se budu snažit, abych nezklamal," říká třicetiletý útočník.
Víte, po kolika letech byste hrál v Brně?
Naposledy jsem tady hrál v roce 1995, když se postupovalo do extraligy. Pak ještě když už jsem byl v Budějovicích a hostoval jsem v Písku, tak jsem tady hrál snad jeden zápas v 1. lize, ale to byla jen epizodka.
Jaké máte na Brno vzpomínky?
Tak já byl ještě mladý kluk, teprve jsem začínal a měl jsem všechno před sebou. Tehdy jsem moc šancí nedostával, protože se postupovalo do extraligy a tým táhli zkušenější hráči. Ani po tom postupu výš to nevypadalo nějak růžově, tak jsem šel na vojnu do Jindřichova Hradce, odtud do Českých Budějovic. A od té doby už tak nějak nebyla šance se sem vrátit.
A chtěl jste? Ono už ani nebylo proč, že?
V té době už Kometa hrála nižší soutěže a já byl v Budějovicích, kde jsem hrál extraligu, takže už opravdu nebyl důvod.
Jak jste se vůbec do Budějovic dostal? Hráli tam i další Brňáci - Libor Zábranský a Milan Nedoma.
Právě Libor, který tam byl už dřív, mi pomohl, abych se tam dostal. Trenér Caldr se na mě pak jezdil dívat do Jindřichova Hradce a tam se to nějak upeklo.
Vy jste s Liborem Zábranským - současným šéfem prvoligové Komety - příbuzní, že?
Ano, jsme švagři.
A nepřemlouvá vás, abyste se do Brna vrátil?
Samozřejmě se o tom bavíme, ale zatím je to jenom v rovině spíš legrace, mám ještě rok smlouvu v Budějovicích. Pak uvidíme, co bude dál a jak na tom Kometa bude.
Šel byste jí pomoct už k návratu do extraligy? Kdybyste měl třeba po sezoně a Kometa by se v první lize chystala do play-off.
Takovéto možnosti určitě jsou, ale teď jsem v Budějovicích, takže to nemá cenu řešit. Uvidíme, jestli budu mít nabídky jít hrát někam ven. Ale nikdy neříkej nikdy, já se návratu nebráním.
Brněnských hráčů je po jiných klubech víc. Bavíte se o návratu i mezi sebou?
Bavíme, třeba s Pavlem Zubíčkem a dalšími. Ono to ale není tak jednoduché, že bychom se najednou všichni sebrali a vrátili se. Takhle to nejde. V Brně by ale extraliga určitě měla být. Je škoda, že se tady nehraje.
Vraťme se k reprezentaci. Jak vidíte své šance dostat se na mistrovství světa v Moskvě? Určitě sledujete omluvenky ze zámoří.
Nad tím nemá cenu uvažovat. Snažím se hrát nejlíp, jak umím, a buď pojedu, nebo ne. Ale jsem realista, takže moje šance nejsou velké.
Vás otec byl slavný basketbalista, nezazlívá vám, že jste se dal na hokej?
Trochu pnutí tam bylo, ale táta mě do ničeho netlačil a nechal mě vybrat. Já jsem hrál hokej i basket zároveň, ale v tom pozdějším věku kolem čtrnácti let už to nešlo stíhat oboje. Takže jsem se rozhodl pro hokej, nikdy mi to nevyčítal.
Přebolelo vás už zklamání z prohraného semifinále play-off s Pardubicemi?
Už jo, člověk má teď jiné myšlenky. Ale asi týden mě to drželo hodně. Mrzelo nás to všechny, protože jsme cítili, že letos byl mančaft v Budějovicích fakt dobrej. Navíc když jsem teď viděl ty finálové zápasy Pardubic se Spartou, tak zrovna těm Pardubicím to moc nešlo, gólman Lašák je taky nepodržel tak jak proti nám. Je to škoda, že jim to nešlo tak špatně i proti nám.
