Jaký byl návrat do plzeňské šatny.
Zabral jste stejné místo jako předtím? Sedím o kousek jinde, vedle Vency Eiselta, se kterým hodně kamarádím. Ale na tom, kde sedím, mi nezáleží. Především jsem moc rád, že jsem v Plzni zase zpátky.
Takže na sezonu v Karlových Varech nevzpomínáte rád?
Byl jsem často zraněný, to mě mrzí. S Vary to nemá nic společného. Po sezoně byla v klubu spokojenost, udělali jsme desáté místo. Nejlepší v dosavadním působení v extralize.
Do každé sezony vstupovaly Karlovarští s velkými jmény a velkými plány. Pokaždé to skončilo fiaskem. V čem se filozofie klubu změnila?
Když přišel trenér Radim Rulík, začalo se víc sázet na mladší kluky, k tomu pár zkušených. S Markem Sýkorou v tom oba pokračovali. Měli jsme výbornou kondici. Soupeře jsme s takovým kádrem nemohli přehrát technicky, ale snažili se ho ubruslit.
Kdy jste začal jednat o návratu do Plzně?
Už někdy v lednu jsme se kontaktovali s vedením Keramiky. Ale smlouvu jsem měl do konce sezony.
Hokejovou Plzeň jste opustil na jeden rok. V čem se změnila?
Kádr se změnil dost, ale myslím, že k lepšímu. Letos máme ještě větší šance než loni, kdy Keramika hrála čtvrtfinále. Do play-off bychom se měli probojovat určitě.
Místo v základní sestavě berete jako samozřejmost?
Byl bych rád. Ale mezi obránci konkurence hodně stoupla. A to ještě do letní přípravy nenaskočil zraněný Míša Dobroň ze Sparty, se kterým jsem hrál minulou sezonu v Karlových Varech. Budu bojovat.
