Odolní Slovinci už nejsou pro extraligu trpaslíky, ale levnou kvalitou

Palica, plošček, rod, krivina. Neboli hokejka, puk, tyčka, čepel... Česká extraliga vítá Slovince s otevřenou náručí. Jsou levní, spolehliví a jejich hokej je v posledních letech na vzestupu.

Slovinský hokej zažívá nejlepší rok v historii. Národní tým se probojoval do čtvrtfinále olympiády, Anže Kopitar došel z pozice prvního centra Los Angeles Kings ke Stanley Cupu a stal se superhvězdou NHL, srovnávanou s Jevgenijem Malkinem nebo Jonathanem Toewsem. Malou invazi ze země s pouhou tisícovkou registrovaných hráčů zažívá i extraliga.

Zatímco v minulém ročníku působil v nejvyšší české soutěži jediný Slovinec - pardubický obránce Blaž Gregorc - na startu nové sezony bylo na klubových soupiskách hned šest vyslanců někdejšího „hokejového trpaslíka“. A většina z nich rozhodně není do počtu.

Robert Kristan je jedničkou Pardubic a mezi gólmany se zařadil do špičky, útočník Robert Sabolič zahájil sezonu v první lajně Sparty, Mitja Robar v první obraně Boleslavi, která má v kádru ještě Luku Vidmara. A Gregorc patří k elitním pardubickým obráncům.

Slovinci v extralize

Pardubice: obránce Blaž Gregorc, brankář Robert Kristan

Sparta: útočník Robert Sabolič

Boleslav: obránci Mitja Robar a Luka Vidmar

Třinec: obránce Jurij Repe (momentálně v Havířově)

„Blaž se stal první vlaštovkou v extralize. Pro nás je velice platný, a když všichni viděli jeho výkonnost i úspěch Slovinců na olympiádě, přišlo angažmá dalších. Hodně manažerů mi volalo a chtěli vědět, jak si náš Blaž vede. A my se zase ptali na Roberta Kristana, kterého jsme si všimli na olympiádě,“ popisuje pardubický generální manažer Ondřej Šebek.

„V českých klubech si dlouho mysleli, že je pod úroveň brát hráče ze Slovinska. Ale ti první si svoje uhráli, do toho se připojil úspěch na olympiádě, a navíc je to finančně výhodné,“ vypočítává boleslavský trenér František Výborný, jenž vedl Jesenici i tamní reprezentaci. 

Pořídit si hokejistu ze Slovinska vyjde levněji než sáhnout po tom českém, za nějž se musí zaplatit tabulkové odstupné mateřskému klubu. „Systém, v němž se platí za české hráče a za zahraniční ne, je důvodem, proč jsou tady cizinci. Nejdřív to byli Slováci, ale ti, kteří tu výkonnost měli, už tady hráli. Takže logický krok byl poohlédnout se jinde,“ vysvětluje Šebek.

„My jsme si zjišťovali Švýcary, Němce, hráče ze severských zemí. Ale jejich platové nároky odpovídaly podmínkám jejich soutěže. Kdežto s Blažem jsme se dohodli za rozumnou cenu.“

Nejde přitom jen o extraligu. Dva Slovinci (Matic Podlipnik, Miha Štebih) hrají i v prvoligové Jihlavě a Jurij Repe, který se nakonec neprosadil do nabité sestavy Třince, bojuje o extraligovou šanci v Havířově. V Boleslavi nebo v Českých Budějovicích si zase piplají Slovince v juniorce.

Pavel Kašpařík (v bílomodrém) z Plzně bojuje před brankou Pardubic s Blažem Gregorcem.

„Výhoda je, že je s nimi i jednodušší komunikace než třeba s Rakušany. Oni se za dva měsíce dokážou dostat do češtiny. A jsou to povahou sportovci. Lidi jsou tam pracovití a váží si dobrého bydla. V Jesenici vyrůstají horalové, poctiví pracanti, kterým nevadí fyzická dřina. V odolnosti pak předčí i naše hráče,“ tvrdí trenér Výborný, jenž byl v angažování Slovinců průkopníkem, když v roce 1999 přivedl do Sparty zadáka Mihu Rebolje.

V příštích letech ho následovali další: Andrej Hebar do Havířova a Třince, pardubický Tomaž Razingar, liberecký Rok Pajič... „Přitom tehdy si lidi ťukali na čelo, jestli jsem se nezbláznil,“ vzpomíná Výborný.

Ťukat si na čelo si dnes už nikdo nedovolí. K Julským Alpám hledí s vážným zájmem stále víc českých šéfů. Slovinci budou na očích i v květnu při mistrovství světa v Ostravě. Pokud se na něm udrží v elitní skupině, proud tamních hokejistů do extraligy může ještě zesílit.

Kristan: U nás se hrálo i za pizzu a džus

Mezi skupinou extraligových nováčků ze Slovinska by měl být nejvýraznější postavou. Robert Kristan se po příchodu z Nitry stal brankářskou jedničkou ambiciózních Pardubic. A tím i hokejovým velvyslancem země, jejíž všichni lepší hráči působí v cizině.

„Doma máme jen jeden profesionální klub, Olimpiji Lublaň. A i ten je vlastně jen poloprofesionální,“ vypráví. „Pro Slovince je skvělé, když hrají v české extralize. Tahle soutěž určitě patří k nejlepším.“

Anže Kopitar vyhrál letos Stanley Cup i bodování play-off NHL, vy jste se s reprezentací dostal do čtvrtfinále olympiády. Byl to nejlepší rok slovinského hokeje?
Myslím, že ano. Většina slovinských hráčů byla poprvé na olympiádě, Anže získal Stanley Cup, dva kluci vyhráli německou ligu, já chytal finále slovenské ligy a další hráli finále po Evropě. To je super.

Kdy začal slovinský vzestup?
Když se stal Kopitarův otec Matjaž trenérem národního týmu. Měl dobrý plán, před čtyřmi lety vyhlásil, že cílem je olympiáda, což se povedlo. A celý systém výchovy mladých hráčů až po reprezentaci je dobrý, máme kvalitní kempy před sezonou i před šampionáty. Věřím, že se udržíme v elitní skupině mistrovství světa.

Stal se letos hokej ve Slovinsku populárnějším?
Ano, hlavně díky médiím. Pro děti by bylo dobré, kdyby u nás působil profesionální tým. Aby mohly přijít na trénink, na zápas, aby měly doma nějaký idol. Teď musí čekat, až bude na konci sezony hrát nároďák. I ten náš jediný poloprofesionální klub má finanční problémy. Několik let tam hráli snad za pizzu a džus. Jesenice zbankrotovala už předtím, teď měla potíže Lublaň. Ale věřím, že se to zlepší.

Proč se klubovému hokeji ve Slovinsku nedaří?
Ve vedení klubů bylo hodně špatných lidí. Mysleli jen na sebe a ne na hokej. Nevím, co udělali s penězi, prostě zmizely. Nevím kam, ale na hráče a vylepšování jejich zázemí určitě ne. Proto je hokej u nás na dně, možná i pod ním.

Jak populární je teď v porovnání s jinými sporty?
Je to lepší. Ale v sezoně lidi na hokej zapomenou a všechno se obnoví zase až při mistrovství světa.

Budou Slovinci sledovat českou extraligu?
Spousta fanoušků má ráda český hokej nehledě na počet Slovinců v extralize. Často fandí vaší reprezentaci. Někteří se chystají na extraligu do Pardubic nebo na Spartu. A v květnu na mistrovství světa.