Na úterním tréninku Slavie panovala pohodová atmosféra. Hráči rozdávali úsměvy, když Michal Sup přihrávkou trefil Davida Hrušku do brusle a ten upadl, stal se ihned terčem narážek. „Normálně zakopl o puk,“ smál se Sup.
Milan Antoš zase Janu Novákovi ve dveřích kabiny oznamoval, že vyhrál sázku, protože dal dva góly ze samostatných nájezdů.
Po zhruba čtyřiceti minutách hráči opustili ledovou plochu a trousili se do šatny. Za okamžik přišel kustod mužstva Josef Plýhal s bílým kýblem a s úsměvem hlásil: „Tak, a nesou se tataráčky.“
Tatarské bifteky si slávisté dávají pravidelně už od série se Znojmem. „Kluci vždycky řeknou, co by chtěli a já to u táty objednám,“ řekl Michal Sup, hlavní dodavatel masných a uzenářských pochoutek. O sladkosti se v play-off stará paní Růžičková.
„Tataráček si dám pokaždé. Sekanou klidně i po zápase. Řečem, že se to nehodí, se musím jenom smát. Člověk vydá takové energie… Přestože mi je čtyřiatřicet, nikdy jsem neměl žádné problémy,“ tvrdí bojovník Milan Antoš.
Po obědě hokejisté Slavie vyrazili do Zlína. Den předem, přestože jsou zvyklí zpravidla vyrážet k utkáním až ráno. „Vláďa Růžička přišel do kabiny s tím, že za sebou máme hodně zápasů, a tak že vyrazíme dřív. On je šéf a ví, co dělá, takže jedeme,“ řekl Antoš.
Jeho tvář zdobí po dvou kolech play-off mohutný plnovous. „Hned jak skončí finále, tak se oholím. A kdy to bude? Mě by se to líbilo až po sedmém zápase,“ usmál se.
Vladimír Růžička odjel do Zlína s předstihem, aby stihl finálový zápas dorostu, který hraje Slavia také ve Zlíně. Slávistický šéf tým, v němž hraje o titul jeho syn, koučuje na střídačce.
O finálovém soupeři se hokejisté Slavie ještě nebavili. „Možná je dobré si na pár dní trochu vyčistit hlavu,“ tvrdí Michal Sup. „S tím asi přijdou trenéři až v úterý. Je jasné, že mají skvělé přesilovky a Balaštík je excelentní střelec. Ale pozor si musíme dát na každou lajnu,“ myslí si Antoš.
„Hlavně jsme teď měli jiné problémy. Bavili jsme se o tom, jak máme hrát v té nové hale Sazky. Vždyť tam polovina kluků ani netrefí. Osobně se tam ale moc těším, bude to parádní zážitek. „Už jenom fakt, že hrajeme finále, je svátek. Navíc v takovém prostředí.“
„Radši bych si tam zahrál za měsíc,“ usmál se Michal Sup v narážce na to, že bojuje o nominaci na mistrovství světa. „Hlavně, aby přišli lidi,“ přeje se. To Milan Antoš věří, že se hala naplní. „Spoustu lidí bude zajímat, jak to tam vypadá.“
Sám má obavy jenom z orientace v novém prostředí. „Když mě někdo napálí a zvednu se z ledu, tak možná budu mít trochu problémy. Na Slavii jsem viděl, kde je bufet, tady nevím. Ale budeme tam mít tréninky, tak si snad zvykneme.“
Že by se na širokém kluzišti dostali slávisté do nevýhody, to si nemyslí. „Na Spartě se nám zápasy dařily, dobře hrajeme třeba i ve Vítkovicích. To možná Zlín, který se těšil na náš úzký led, že se mu tu dobře brání, s tím možná bude mít problém,“ dodal s úsměvem Antoš.
