Poslanec a možná brzy už zase hokejista. Jedenačtyřicetiletý bek sice před třemi lety ukončil kariéru, neboť měl chronické problémy se zády, kvůli kterým dokonce zkolaboval v extraligovém zápase.
Jenže už loni vypomáhal Litvínovu ve skupině o udržení a teď, když vidí, že má jeho rodný klub naději uspět v play-off, dře znovu. Od ledna je zapsaný na soupisce a může kdykoliv naskočit. "Samozřejmě trénuji. Každý den se snažím chodit na led, odpoledne dělat nějakou kondici," popisuje.
"Když už jsem vstoupil zpátky na led, tak o návratu k zápasu uvažuji, ale čekám, jak bude tělo reagovat, jak mi zdraví dovolí. Záda zdravá nemám, nicméně pokud by Litvínov měl jít dál, tak bych chtěl být u toho."
Litvínov nikdy nevyhrál titul, poslední sezony se pohyboval na hraně play-off a sen generace výjimečných spolužáků Reichla, Ručinského, Šlégra a Langa se už zdál být ztracen. Jenže tenhle ročník je jiný: Litvínov i bez posil z NHL výtečně "přežil" výluku, vyhnul se dokonce předkolu play-off a rovnou skočil do čtvrtfinále, kde se utká s momentálně trápící se Plzní.
I to Šlégra, jinak člena klubového představenstva, motivuje. "Litvínov je pro všechny velké překvapení. Obrovský kus práce udělali trenéři, kteří dali mužstvo dohromady, nastavili řád a systém. Máme výborného brankáře (Pavla Francouze), o kterého se tým může opřít. Je to jako my v Naganu," vyprávěl Šlégr na setkání zlatých medailistů.
A byla-li řeč o popularitě, která nejspíš právě u Šlégra prodělala největší sinusoidu, pak on tvrdí: "Nemyslím, že jsem se jako člověk změnil. Ano, najdou se lidi, kteří jsou nespokojení, že jsem šel do politiky a zrovna doleva, ale tak to je. Zůstal jsem i nadále sportovcem, bojuji za sport v Poslanecké sněmovně. A tak to zůstane, dokud odsud neodejdu."
Konec se však blíží. Příští rok se konají volby a zdá se, že partaj, kterou Šlégr společně s Jiřím Paroubkem momentálně reprezentuje, se do Sněmovny nedostane.
Příští rok je ale taky olympiáda a Šlégr - tak trochu rétorikou opozičního politika - říká: "Když vidím náladu v naší společnosti, tak by bylo namístě mít zase nějaké Nagano, abychom se opět mohli začít mít rádi a z něčeho se potěšit."
