Jak se vám v těch pár zápasech z konce základní části líbilo to, co jste našel po svém příchodu v pardubické kabině?
Našel jsem ji prakticky v totožném stavu, jako když jsem odcházel. Moc kluků se tu nevyměnilo, pár hráčů je tu nových. Neznal jsem se možná se třemi, ale ty jsem třeba viděl jinde, jako například Vencu Benáka. Snad až na Vladimíra Sičáka .I s ním jsem se však potkal na ledě během posledního finále, které jsme vyhráli. Bylo to příjemné.
Vše o play-offRozpis bojů o titul, anketa, historie... |
Cítíte z týmu, že je dobře nažhavený na play-off jako předloni, kdy jste brali titul?
Je to podobné, i když každé play-off je ale přece jen jiné. Tehdy jsme měli Dominika Haška, teď máme zase Martina Růžičku s Dušanem Salfickým - to je vyrovnanější dvojice a hlavně už oba dva mají zkušenosti. Důležité budou domácí zápasy. Pokud vyhrajeme oba dva, série bude jednodušší.
Čím budou Vítkovice nepříjemné?
Dívali jsme se na ně na videu, trenér nám ukazoval, jak hrají. Dobře napadají a rychle se vracejí. Nemají nějakou vyloženou slabinu, dvě pětky tvoří mladší hráči. Poskládané to mají dobře, včetně střelců i velmi slušného gólmana. Myslím, že to bude vyrovnané. Vítkovice jsou jediný tým, který jsem letos za těch třináct zápasů v extralize na ledě nepotkal.
Zatím jste dal za Pardubice jeden gól. Když se vrátíme o deset let zpátky, za Znojmo jste v základní části nasázel branek čtrnáct a stal se nejlepším střelcem mezi obránci extraligy. Co něco podobného předvést v play-off?
To už je hodně dlouho, opakovat se to bude těžko. Hra se taky trochu změnila, útočníci si dávají mnohem větší pozor, beky klidně hlídají i osobně. Když dá teď obránce deset branek, je to střelec a většinou musí mít ránu, jako třeba Zíb, a dávat góly od modré. To nebyl můj případ. Já skóroval třeba z mezikruží, když jsem se nabídl do druhé vlny Pucherovi s Uramem, kteří mně to nachystali.
Byl pro vás velký nezvyk obléknout v jedné sezoně tři dresy?
Ano. Ale ve všech týmech jsem si to užil. V Plzni je rodinná atmosféra, řídí to Martin Straka, který sedí v kabině, všichni se tam na to dívají úplně jinak. Taky jsem tam nebyl nejstarší. Tady je zase víc dravého mládí. K tomu vynikající zázemí - stadion, devět tisíc diváků, což vždycky člověka strhne. Je to něco jiného než o soutěž níž, tam se hraje strašně těžko.
