„Beru to na sebe. Kdybych nájezd proměnil, hráli bychom alespoň prodloužení,“ litoval Rachůnek, který nenašel mezeru mezi betony pardubického brankáře Kristana.
Hodně vás srazil vlastní gól na začátku druhé třetiny. Jak je těžké se v takové chvíli herně zvednout?
Trvalo to skoro celou třetinu. Je to vlastně výstižný obrázek. Minule si gólman při gólu zlomil hůl, teď si dáme vlastní branku při snaze zablokovat přihrávku. Je to docela kruté, ale musíme se s tím poprat.
Projevila se série neúspěchů na náladě v kabině?
Nikdo z toho nemá radost, ale nehledáme chyby jinde. Táhneme dál stejným směrem. Sami jsme se do té situace dostali a musíme se z ní společně dostat ven.
Nezačínáte počítat, kolik bodů je třeba získat, aby se tým přece jen podíval do play-off?
Tahle nekalkulujeme. Ještě jsou nějaké zápasy před námi, hraje se o dost bodů. Hlavně musíme už konečně vyhrát a získat trochu sebevědomí. Pak můžeme ještě o desítku zabojovat. Soupeři taky všechno nevyhrají.
Možná by to chtělo, aby tým nemusel dotahovat gólovou ztrátu jako v posledních zápasech...
Každému pomůže, když vede. Nám to teď nevychází. Soupeři dají nějaké góly a pak se zatáhnou. S takovou obranou má problém každý.
Extraligu teď čeká reprezentační pauza. Jak vám může pomoci?
Rozhodně nemůže ublížit, spíš pomůže. Na chvíli vypneme a pak do toho zase vletíme. Snad s lepšími výsledky.
