"V rozhodujícím momentě zápasu jsem netrefil prázdnou branku," těžce hlesl Jan Peterek při nedělním rozhovoru.
Takže pořád jste se s tím nevyrovnal?
Myslel jsem, že ráno už to bude v pohodě, ale nepřebolelo to. Pořád to ve mně je. Ten moment bude ve mně ještě strašně dlouho. Je to nejhorší moment v mé dlouholeté kariéře.
Co se vlastně stalo?
Snažil jsem se puk zpracovat, věděl jsem, že je už špatný led, takže jsem si dával pozor, aby mi puk neskočil, a poslal jsem ho na bránu.
K ní dojížděl Vrána.
Viděl jsem, že tam jede, že se bude snažit puk chytit, takže jsem se snažil poslat ho přes něho žabičkou, vzduchem. A netrefil jsem to.
Neříkal jste si: prázdná branka, to je jasný gól?
Ne, to určitě ne. Bylo to ještě z úhlu. Nepodcenil jsem vůbec nic.
Bylo to pro vás o to horší, když Vítkovice z protiútoku vyrovnaly?
Když jsem to nedal, nějaký šestý smysl mi napověděl, že je zle. Nevím proč. Šestý smysl asi funguje, najednou jsem věděl, že bude zle, což se potvrdilo.
Spoluhráči vás podrželi.
Kluci byli fantastičtí. Nikdo mi nic nevyčetl.
Stalo se vám už něco podobného?
Ne. Těžko se s tím srovnávám, ale snažím se o to. Věřím, že v úterý už budu v pohodě.
