Straka tehdy „pustil“ do ruského Magnitogorsku Gulaše, Kovář se za pár týdnů stal hlavní personou v cestě za historickým titulem. „A já Plzni fandil v play-off doma na gauči, protože s Magnitogorskem jsme tehdy vypadli hned v prvním kole s Ufou,“ pousměje se při vzpomínce 31letý Milan Gulaš.
Po čtyřech letech, kdy válel v Rusku a uplynulé tři sezony ve švédském Färjastadu, je zpátky v Plzni. „Dostaň ho sem, ať to stojí, co to stojí,“ řekl dokonce Martin Straka sportovnímu manažerovi Tomáši Vlasákovi. Tolik Gulaše chtěl.
Když jste ve zlaté sezoně odcházel, říkal jste, že až se vrátíte do Česka, znovu do Plzně. Nebyla to tedy jen zdvořilostní fráze?
Já tady zažil nejlepší sezonu v kariéře. V Plzni jsem si to užíval se vším všudy. Hokej, fanoušky, město... S Vlasym (sportovním manažerem Vlasákem) jsme byli v kontaktu každý rok. Teď to jednání bylo rychlé, víceméně za dva tři dny se všechno upeklo.
Nebyl jste tehdy zahořklý, že jste přišel o velkou zlatou jízdu?
Bylo to jen potvrzení, že ta sezona byla výjimečná, fantastická. Byl to paradox - seděl jsem doma a v koutku duše litoval, že nejsem u toho. Ale zpětně to beru tak, že co se má stát, to se stane. Měl jsem strašnou radost, když Plzeň titul získala.
Dostal jste vůbec medaili?
No jasně, Vlasy mně jí přivezl na svatbu! Nezastírám, že bych si to ještě někdy rád užil. Nějakým pohárům jsem byl blízko, ale zatím jsem nad hlavu nic nezvednul. To mě motivuje. A kdyby se to povedlo s Plzní, bylo by to úplně nejlepší.
Změnil jste se hodně za ty uplynulé čtyři roky v zahraničí?
Hlavně ve Švédsku, to je škola života. Strašně jsem si tam zvyknul, hokejově i životně mě to posunulo. Kdybych neměl rodinu, možná bych tam kariéru i dohrál. Když to shrnu jedním spojením, tak je to pozitivní přístup. Švédové tak žijí a všem klukům, kteří dostanou možnost tam odejít, to doporučuji všemi deseti.
Proč jste tam nezůstal vy?
Nemůžu a nechci se dívat jen na sebe. Zvažovali jsme doma, jestli ještě jednu sezonu zůstaneme s rodinou venku, než náš malej prcek půjde do školky. Ale teď čekáme dalšího potomka, všechno by bylo složitější. I proto jsme zpátky.
Hodně jste sondoval, jak silný tým Plzeň přes léto postaví?
Extraligu jsem nespustil z očí ani v minulých sezonách a vím, kde se co děje. V Plzni většinu kluků znám. Teď je to dobře promíchané, jsou tady zkušení kluci i mladíci, zatím z toho mám velice dobrý pocit. Věřím, že bychom v příští sezoně mohli být opravdu silní.
Od vás se budou čekat góly i přihrávky. Berete roli vůdce?
Je mi jednatřicet, tuhle roli jsem měl za úkol i v Rusku i ve Švédsku, stejné to bude v Plzni. Ale klíčové bude naladit, abychom táhli za jeden provaz. Jen jako tým můžete dokázat velké věci, jedinec v hokeji sám nic nezmůže. Své role se ale samozřejmě nezříkám a budu se týmu snažit pomoci ve chvílích, kdy to bude nejvíc potřeba.
V létě jste v Českých Budějovicích spolupracoval s Eddiem Turkem, který pracuje jako kondiční kouč. Osvědčilo se to?
Mladý Eddie jezdí na stáže do Ameriky, je v kontaktu s trenéry týmů z NHL. Snažili jsme se do přípravy vložit víc dynamických prvků a musím říci, že mi to vyhovuje. Bylo to super. Když jsme měli v pondělí testy, byl jsem příjemně překvapený, jak jsem dopadl. Určitě spolu budeme příští rok spolupracovat znovu.
Do Plzně přišel i váš letitý spoluhráč z jihu Čech Tomáš Mertl, měl jste na jeho příchodu podíl?
Byli jsme spolu skoro každý den, probírali to, řešili různé varianty, které se Tomovi nabízely. Znám ho a vím, v čem je jeho síla. Samozřejmě jsem ho tlačil, aby šel do Plzně. Je to šikovný centr s dobrým pohybem a myšlenkou. Takových je málo. Věřím, že nám moc pomůže.
