Pálil parádně do levého horního rohu plzeňské branky. Tím vykřesal naději na obrat, neboť ve 32. minutě snížil na 1:2.
Proč to nevyšlo?
„Chyběl další gól...“ povzdechl si Michal Kovařčík. „Šance jsme měli. Trochu by se to štěstíčko mohlo přiklonit na naši stranu. Jejich brankář Frodl chytá dobře, ale musíme najít způsob, jako ho překonat hlavně při hře pět na pět. Věřím, že to přijde.“
Jenže nevyužíváte ani přesilovky.
Bohužel. Těch bylo dost. Pracujeme na tom. Jak říkám, šance tam jsou, ale to zakončení musíme zlepšit.
Co musíte udělat jinak?
Sám nevím. Bude to těžké. Plzeň je nepříjemná, rychle k nám přistupují. A když šanci máme, tak ji neproměníme. Bohužel.
Asi je problém i v tom, že v obou dosavadních zápasech jste museli dotahovat dvougólové vedení soupeře, že?
Je to nepříjemné. Chtělo by to dát první gól. Ten by nám možná trochu ulevil a také soupeř by se cítil jinak.
Přitom jak v prvním zápase, tak v tom druhé jste první velké šance měli vy, jenže Polanský, ani Adamský svoje nájezdy neproměnili.
To zakončení nás trápí. Je potřeba využít ty stoprocentní šance, které máme. Příště už musíme dát gól dříve než oni.
Mluvil jste o tom štěstíčku, ale jako by se puky k vám vůbec neodrážely. Je to tak?
Tak to cítíme i my. Ale takový je hokej. Třeba přijde další zápas, kdy se k nám odrazí všechno. My si do Plzně věříme. Tam jsme vyhráli dva zápasy v základní části, takže tam jedeme vyhrát.
Takže vědomí, že jste tam dvakrát uspěli vás může zvednout?
Určitě. Oni to budou mít také v hlavách. Nemůžeme tam dva zápasy prohrát.
Jak musíte hrát, abyste nyní vaše výhry ze základní části v Plzni zopakovali?
Tehdy jsme hráli zodpovědně dozadu a nedostávali takové góly jako dneska ty dva první, které nám dali do prázdné branky. To tam Šimon (Hrubec) může dělat co chce, to se nemůže stávat, protože Šimi nás drží.
