Jak vám je po zápase?
Nic moc. Nemám natrénováno. Pět týdnů jsem nesáhl na hokejku ani na brusle, na ledě jsem byl akorát pětkrát. Bylo to takové syrové. Ale každým dnem se to bude zlepšovat.
Proč jste si na měsíc a půl orazil?
Potřeboval jsem se dát nějak do kupy, odpočinout si od hokeje, dát si přestávku. Teď už jsem tady, zase zpátky. Musím se do toho dostat. Doufám, že nějak pomůžu.
Fanoušci spekulovali, že jste se s pohádal s trenéry...
Vůbec ne. Nevím, jak to vzniklo. Ke mně se taky dostaly spekulace, že jsem nechtěl s někým hrát. To je absurdní. Nikdy bych si to nedovolil říct. Není to můj styl, a kdo mě zná, tak to ví. Já se s nikým nepohádal, nevím, jak to vzniklo, kdo ty řeči začal. Není to vůbec pravda.
Ale vy jste nereagoval a fámy se šířily dál a dál.
Já do toho nechtěl vstupovat, aby se pozornost nestrhla na mě. Mužstvo šlapalo a nechtěl jsem to bořit, nechal jsem to být, aby kluci měli klid na hokej. A ne abych se řešil já. Bylo to spíš úsměvné než cokoli jiného, některé fámy byly srandovní.
Cítíte zase chuť do hokeje?
V mých letech není sranda se do toho dostat. Ale už mám zkušenosti, vím přesně, co potřebuju, co musím udělat, jak trénovat. Během pauzy jsem byl v posilovně, ale musím získat výbušnost, to jde jen na ledě bruslením. Další zápas bude lepší.
Chyběl vám hokej?
Dobil jsem baterky. Psychicky i fyzicky. Jsem zpátky, akorát za tu pauzu platím, to se nedá nic dělat. To je realita, ten návrat není lehký, ale půjde to. Nemám strach.
Vrací se vám o to hůř, že Litvínov přestal vítězit?
Prohráli jsme už popáté, už jsem chtěl taky přiložit ruku k dílu. Vím, že asi nejsem nějaká extra pomoc, ale díky zápasům se do toho dostanu. Trénink je sice dobrý, ale utkání nenahradí. Vyhovuje mi, že se teď zápasy pohrnou.
Co vaše tělo po zápase s Vítkovicemi?
Nemám moc fyzičku, sílu, moc na ledě nevydržím. Cítím to. Znám se a vím, jak jsem schopný hrát a jak se trápím, když mi nohy nejdou. Já od sebe nic extra neočekával, i takhle jsem to prezentoval před trenéry. Odehrál jsem to celé, nezranil se, nemusím řešit žádné patálie, to je důležité.
Hrál jste ve třetí řadě s Černým a Smolkou, navíc obránce v přesilovkách. Co jste říkal vašim rolím?
Přesilovku jsem na beku hrál v minulosti hodně. Buď tady v Litvínově, nebo už v NHL. Když se zranil Posmyk, dohodli jsme se, že půjdu na modrou. Jablko sváru je, že nemám ještě takový přehled na ledě. A tu fyzičku. Ale zaskočím, kde bude potřeba. Vrátil jsem se do své lajny s Kubou Černým a Pavlem Smolkou; ten hrál výborně v Mostě i v juniorech. Dneska jsem mu moc nepomohl, ale věřím, že se dáme dohromady.
