Když mu připomenete, že je specialistou na boje o záchranu v extralize, jen se trpce pousměje.
Brankář libereckých hokejistů si jich ještě coby hráč Mladé Boleslavi užil do sytosti. A letos do nich spadl nechtěně znova. "Třikrát jsem hrál baráž a už toho bylo dost," říká Schwarz. Bílí Tygři Liberec dnes hrají klíčový zápas: pokud doma porazí Karlovy Vary, posílí svou šanci se ošidným záchranářským pracem vyhnout.
Místo bojů v play-off hrajete znovu o udržení. Jak to snášíte?
Beru to, jak to je. Do prvních dvou baráží jsme se s Boleslaví dostali zaslouženě, napotřetí to bylo zapeklité s body. Tady v Liberci situace taky nebyla jednoduchá. Ale po příchodu trenéra Pavla Hynka jsme se začali zvedat. Máme dobře našlápnuto, a tak věřím, že se té čtvrté baráži vyhnu. Jsou to hrozné nervy, naposledy jsme s Boleslaví hráli s Ústím sedm zápasů. A letos baráž bude ještě horší, protože do ní jdou čtyři týmy. Je to strašně nevyzpytatelné.
Co je pro hráče v boji o záchranu nejdůležitější?
Chce to držet nervy na uzdě. Každý chce hrát naplno, odvést své maximum, ale z přemíry snahy občas pramení chyby. Musí se hrát naplno, ale tak, aby to nebylo přemotivované a nedělaly se třeba fauly z toho, že něco moc moc chceš a pak to zkazíš. Když takhle budeme hrát, mělo by to být v pohodě. Nemusíme vyhrávat 5:0, stačí jakkoli zvítězit.
Máte nějaký svůj gólmanský rituál, kterým se ve vypjatých chvílích udržujete v pohodě?
Snažím se dodržovat svůj zajetý denní rytmus, a to už od chvíle, kdy přijdu na trénink. Mám nastavené věci, které dělám pořád stejně. Kdybych je měl vyjmenovat, bylo by to na dlouho.
Uveďte aspoň příklad.
Před utkáním se vždycky musím jít proběhnout ven, i kdyby třeba mrzlo nebo sněžilo. Když před zápasem spím, tak jsem takový zalepený a tohle mě nejlíp probere. I když jsem na cizím stadionu, udělám něco, co je mi blízké. Jinak bych měl blbý pocit.
První zápas play-out vám nevyšel. V Karlových Varech jste dostal v první třetině tři góly a byl jste střídán. Co vám v tu chvíli běželo hlavou?
Byl jsem na sebe naštvaný. Když dostaneš tři rychlé góly, je to hloupý. Říkal jsem si, že se z toho nesmím nějak hroutit, takové věci se dějí, ale tahle přišla v blbou chvíli. Mrzelo mě to.
Jak jste se z toho otřepal?
Snažil jsem se pořád trénovat naplno. Nic neměnit, je ve stejných kolejích. To je nejlepší.
Nebál jste se, že už příště nedostanete v brance šanci?
Stát se může všechno. Věděl jsem, že do branky třeba naskočí Vošvec, půjde mu to a už tam zůstane. Ale tady jde o tým, osobní zájmy musí jít stranou. Říkal jsem kouči brankářů, že jestli mě trenéři do branky nepostaví, nebudu naštvaný. Hlavní je zachránit extraligu.
Po prvním zápase to s Libercem vypadalo zle, teď se to otočilo a je velká šance, že do baráže nepůjdete. Překvapil vás ten obrat?
Upřímně řečeno ano. Po prvním utkání jsem to viděl bledě. V tom je právě hokej hezký, může se stát cokoli. Proto věřím, že když ten domácí zápas s Vary zvládneme, už to dotáhneme do úspěšného konce. Ale pozor, je mi jasné, že nás čekají ještě tři hrozně těžké zápasy. Nemůžeme podcenit vůbec nic. Jak ztratíme jeden bod, už to bude blbý.
Berete to tak, že musíte třikrát vyhrát?
Z mého pohledu to tak je, ano.
Zápas proti Karlovým Varům je v Liberci velice očekávanou událostí. Vnímáte ho jako klíčovou bitvu?
Určitě. Musím říct, že minulý zápas bylo publikum opravdu skvělé, přišla výborná návštěva, což nám hodně pomohlo. Bylo by fajn, kdyby lidi přišli i v dalších zápasech.
Kdo má teď psychicky navrch: vy, nebo Karlovy Vary?
To je sporné. Oni pořád mají o dva body víc, takže jim stačí, když s námi uhrají remízu. My musíme vyhrát. Máme to ve svých rukou. Když to zvládneme, za tři zápasy bude konec a bude z toho ještě jakž takž dobrá sezona. O baráži nechci ani slyšet. Třikrát stačilo.
