Jeho comeback je překvapivě rychlý, vždyť generální manažer Robert Kysela mluvil o tom, že může propásnout celou extraligovou sezonu. „Nejdřív se musí pomalu vracet do života, až pak do tréninku. Nemůže hned začít trénovat a mít tep 200, to by mohlo zanechat následky,“ podotkl Kysela v září.
Jen měsíc předtím se ústecký odchovanec ocitl na nemocničním lůžku. „Začalo to bolestí hlavy. Nejdřív trošku, pak už fest. Takhle brutálně mě ještě nebolela, v životě jsem to nezažil. Přidaly se horečky, já už to nemohl vydržet, a tak jsem jel do špitálu. Nechali si mě tam.“
Podstoupil řadu vyšetření, udělali mu lumbální punkci čili mu brali z páteře mozkomíšní mok. „Zjistili, že mám pětkrát šestkrát zvýšené všechny hodnoty. Do toho mi vyskákal pásový opar na břiše a na zádech, z toho určili diagnózu.“
Původcem zánětu mozkových blan nebylo klíště, ale herpetický vir. „Tvrdili, že jsem přišel naštěstí včas. Prý že v nemocnici leží lidi, kteří nemůžou mluvit, kteří přestali chodit. Když mi diagnózu řekli, podíval jsem se na internet, přečetl si čtyři řádky a polilo mě horko. Ani jsem to nedočetl. Věřil jsem doktorům, že mě dají do kupy.“
Dali. V nemocnici zůstal šestnáct dní, pak mohl domů. „Od nějakého šestého dne už to bylo docela dobré.“ Teď se víc hlídá. „Říkali mi, že tenhle vir máme v sobě, že za to mohla oslabená imunita nebo únava a že to může propuknout komukoli. Každé ráno teď do sebe cpu všemožné bylinky a vitaminy.“
Po propuštění z nemocnice ještě měsíc ležel doma, pak se zlehounka vrhnul do tréninku. „Jen se válet, když jsem se cítil dobře, se mi nechtělo. Po poradě s doktory jsem si zátěž postupně přidával.“ Ale návrat snadný nebyl; co do sebe v létě s velkým potem dostal, bylo rázem fuč. „Bolelo to hodně, protože tělo ochablo. Chvilku to zabralo, teď už je všechno fajn, zvykl jsem si, jde jen o zápasovou praxi.“
Což je trochu problém, protože kvůli jeho marodění klub přivedl do branky Jaroslava Hübla, dalšího konkurenta. „Chápu, že to vedení muselo řešit. Nějak se prostřídáme, naštěstí to díky Mostu jde.“
Petrásek by pod vedením trenéra brankářů Zdeňka Orcta rád navázal na formu z konce minulé sezony, kdy s Jaroslavem Janusem úspěšně zachraňovali Litvínov. „Teď je ale situace trochu jiná. Jaro má takovou fazonu, že by asi měl odchytat většinu zápasů,“ řekl o slovenském reprezentantovi. „Já půjdu postupnými kroky. Nějak bylo, nějak bude. Hlavně být zdravý. Vždyť ještě nedávno šel u mě hokej stranou.“
Paradoxní je, že se stejnou nemocí se teď pere jeho spoluhráč, útočník Rostislav Martynek.
„Je unikát, že tohle potká dva hráče z jednoho týmu na začátku sezony. Má to samé, jen z klíštěte, ale dostal se do horší fáze, ochrnula mu tvář,“ vyděsilo nejen Petráska. „Marty si myslel, že to je nachlazení, příznaky jsou podobné, jenže pak se to stupňuje. Dávají ho do kupy. Už je doma, viděli jsme se. Myslím, že to bude dobré, držím mu palce.“
