Ještě víc uchvacuje číslo ze semifinále, v němž Bílí Tygři proti Mladé Boleslavi skórovali ve více než 60 procentech případů. To je skvostný údaj.
V čem je skryta tak drtivá síla?
„Hlavním důvodem je sebevědomí, které z hráčů doslova čiší,“ tvrdí hokejový analytik Martin Hosták. Není těžké si všimnout, jak si Liberečtí na ledě dovolují a vycházejí jim věci, které by si jiný tým možná ani netroufl zkusit.
Odkud přijde úder? A od koho?
Důležitá je také flexibilita. Hráči si neustále mění místa a volí různý způsob zakončení. A že jich je. „Ať už je to nahození od modré čáry s výborným cloněním gólmanovi nebo kombinace blízko bráně, když se soupeř vytáhne. Hráči navíc často dokážou improvizovat, protože to umějí, věří si a dokážou to i předvést,“ popisuje Hosták.
Prokouknout libereckou lest je o to těžší, že má trenér Filip Pešán k dispozici dvě vyrovnané přesilovkové formace, což nebývá v lize zvykem.
„Tenhle aspekt je klíčový. Liberec má Vampolu, Řepíka, Birnera a v poslední době nejvíc září Radivojevič, jenž rozhoduje zápasy. Ale i kdyby na ledě nebyl, tým dokáže vyprodukovat někoho jiného, kdo bude hrát podobně skvěle,“ myslí si televizní expert Milan Antoš.
Jeho slova ostatně potvrzuje fakt, že si Liberec poradil i v okamžiku, kdy mu vypadl zraněný Birner - na síle týmu to nebylo téměř znát. Soupeř zkrátka netuší, odkud přijde rána, byť bližší pohled na statistiky ukazuje, že nejlepším střelcem v přesilovkách je devítigólový Martin Bakoš.
A to nepočítáme, že před bránou umějí clonit a tečovat rány hromotluci Jelínek s Krenželokem. Tato strategie fungovala v semifinále na Mladou Boleslav a mohla by platit i na Spartu.
„Na gólmana musíte dělat tlak. Vytvoření clony, přes kterou neuvidí, je jednou z variant. Stačí pak hodně střílet a něco mu propadne,“ říká věcně liberecký útočník Jakub Valský.
Liberecká síla v přesilovkách tkví i v tom, že vítězové základní části mají typy hráčů, kteří zapadají na danou pozici. „Pro soupeře je strašně těžké to bránit, protože by museli hlídat všechny hráče. A to samozřejmě nejde,“ říká Hosták.
Nejlepší? I v oslabení
Antoš polemizuje: „Pro Liberec je výhoda, že bude odpočinutější, což v téhle fázi sezony hraje velkou roli. Ale jaký rozdíl to bude, se uvidí.“
Podobně rezervovaný je i Hosták, byť z něj nakonec vypadne: „Podle mě bude Liberec s jeho sebevědomím těžko někdo porážet.“
A to platí nejenom kvůli přesilovkám, ale také oslabením. I v nich jsou Severočeši nejlepší a i tady je potřeba hledat příčinu ve skvělém výběru hráčů, kteří jsou dostatečně chytří, aby odhadli záměr a kombinace soupeře. A také obětaví, aby v pravý okamžik padli do střely nebo ji zblokovali.
„V obraně hrají výtečně Ševc nebo Mojžíš. V reprezentaci nabral spoustu zkušeností Šimek. Dále mají Výtiska, který nezmatkuje, v defenzivě je Derner a vzadu všechno drží Lašák,“ vykládá Antoš.
Ti všichni jsou hladoví po úspěchu, vždyť v Liberci titul nebyl nikdy blíž.
A kdo ví, kdy zase bude.
