„Popravdě vůbec nevím, jestli začnu na farmě v Mostě nebo v Litvínově, nechám tomu volný průběh. Budu makat jako vždycky a uvidíme,“ nestresuje se.
Pod kudlu šel z důvodů, které nesouvisely s hokejem. Lékaři mu rovnali podkus, který by ho postupem času omezoval víc a víc.
„Měl jsem naplánovanou operaci dolní čelisti, protože jsem nemohl pořádně kousat. Kdybych podkus měl dál, ve čtyřiceti bych už nemohl ani normálně jíst. Proto jsem musel zákrok podstoupit,“ vysvětlil syn olympijského vítěze z Nagana Roberta Reichela.
Litvínov o jeho potížích věděl, vedení není zdravotní pauzou zaskočené. „Kristian šel na operaci bezprostředně po mistrovství osmnáctek, potom měl absolutní klid a nesměl se hýbat,“ vykresluje generální manažer extraligového klubu Robert Kysela.
Šlo o vrozenou vadu, která dřív řešit nešla. „Měl jsem to od narození, ale muselo se počkat do mých osmnácti, protože tělo pořád rostlo. Až teď je jistota, že se to už nebude posouvat,“ tvrdí Reichel.
A líčí, co všechno musel vytrpět. „Rozsekli mi kost u brady, posunuli ji trošku dozadu, tu horní naopak vysunuli dopředu a dali tam šrouby a destičky.“ Vypadá to docela hororově, ale Reichel je tvrďák po tátovi: „Vlastně to ani nebolelo, spíš to bylo hrozně oteklé.“
Řešil hlavně jiný, praktický problém. „Nejhorší bylo naučit se znovu kousat, protože jak jsem měl zuby obráceně, nešlo to hned.“
S jídlem měl trable všeobecně, protože musel čekat, až se rány zahojí. „Začínal jsem jíst brčkem a stříkačkami, protože jsem měl v puse takové gumičky, později jsem mohl měkké pokrmy, hodně řídké, teď už jím všechno,“ mlsá, na co má chuť. „Podkus mi předtím nevadil, ale já na operaci nešel, abych vypadal líp. Fakt šlo jen o to jídlo. Teď už mám klid.“
Ovšem taky pořádný zápřah, protože dohání manko. „Letní přípravu jsem zmeškal, ale předtím jsem trénoval individuálně. Po třítýdenní pauze jsem začal pomalu znovu cvičit. Nemohl jsem hned do plné zátěže, teď už ano. Jen ještě nesmím do soubojů a do zápasu. Až po 18. srpnu budu moct do všeho naplno,“ těší se útočník.
První tréninky po operaci nebyly snadné. „Než zuby a čelist zesílily, tak se třeba v posilovně kývaly. Musel jsem opatrně. Teď už vůbec žádné omezení necítím.“
Klubový šéf Kysela říká: „Jakmile se Reichel uzdraví, zahájí kontaktní způsob hry. Možná v juniorech. Pak se posune a bude bojovat o triko v áčku. Začlení se až v průběhu podzimu. Část loňské sezony, ve které poprvé naskakoval v extralize, zvládl celkem dobře.“ Debutant naskočil do 23 extraligových či barážových zápasů, dal tři góly a zapsal si dvě asistence.
„Dospělý hokej je ve všem jiný než juniorský. Na všechno je míň času, hráči jsou zkušení, hodně je to o taktice. A samozřejmě rozdíl jsou i fanoušci,“ srovnává Reichel. „Chci v extralize pokračovat, chci se o místo v Litvínově znovu porvat. Není jednoduché se dostat zpátky do formy, ale věřím, že se mi to podaří a bude to takové, jako když jsem končil.“
Pokud si někdo myslel, že Reichelovo jméno chybí v sestavě kvůli tomu, že by chtěl zkusit štěstí v zámoří, mýlil se. Zatím to není v plánu. „Já chci hlavně dodělat tenhle rok školu, jdu do čtvrťáku na ekonomce, studuju cestovní ruch. Takže chci i hrát doma, poprat se o místo v extralize. Po maturitě se uvidí. A nemusí to být jen zámoří, hrát můžu i v Evropě, kdekoli.“
