Jenže on "vlakové soupravy" vyměnit musí, už pozítří se má hlásit ve švédském týmu Skelleftea.
"V pondělí se hraje třetí zápas sezony, v půl páté mám dosedat na letišti a od sedmi bych měl hrát. Tak doufám, že nenastoupím."
S Kladnem se včera rozloučil výhrou 5:1 nad Pardubicemi, na níž se podílel dvěma asistencemi, přičemž tu první se s ním chystali spoluhráči slavit jako gól.
"Ale já viděl Martina Frolíka, jak to tečoval," říkal Skrbek. "Že jsem gól nedal? Nevadí, nejsem střelec."
Snajpr možná ne, ale obránce výtečný na rozehrávce ano. Však ho spoluhráči přemlouvali, ať si cestu do Švédska ještě rozmyslí.
"Hned od prvního zápasu. Říkal jsem jim, ať počkají, jak budu hrát." Zůstat nemůže, povinnosti velí jinak, a tak v pondělí ráno Skrbek odletí. "Ale pomohlo mi, že jsem se tu rozehrál. Švédská Elitserien je velmi kvalitní soutěž."
Dlouho hrával za tým Luley, teď okusí nové prostředí.
"Ale bydlel jsem sto dvacet kilometrů daleko, je to pořád totéž," namítá. "Jdu do nového týmu, ale záleží na tom, jak se uvedu já. Na druhou stranu: oni vědí, co ode mě čekají."
Že by Kladnu pomohl třeba i příští sezonu, to nehrozí. Už bude mít smlouvu na celý rok.
Sice nyní ve Švédsku mění tým, ale do ligy se vrací už na sedmou sezonu.
Co mu bude chybět z Kladna?
"Tým. Je tu větší legrace, nátura je trochu jiná, hokej taky. A vyrůstal jsem tu, kluky znám," vypočet třicetiletý bek, jenž okusil také NHL.
Přesto občas řekne, že se vrací domů, i když mluví o Švédsku.
"Sever je opravdu moc hezký, jezdím tam rád, jsem tam rád. Osm měsíců jsem tam, čtyři tady. Ale doma jsem pořád tady."
