Jste třetí rok ze zámoří doma. Byl ten návrat nějak složitý? Už je všechno tak, jak má být?
Nebyl tenkrát jednoduchý z toho důvodu, že jsem se vracel do rozjeté sezony, a o to to bylo horší. Neměl jsem možnost připravit se před sezonou s mužstvem. Odletěl jsem v létě do Kanady a čekal jsem tenkrát, co se bude dít. Koncem října jsem udělal rozhodnutí, že se vrátím na sezonu a uvidím, co bude dál. Asi měsíc jsem trénoval už v rozehrané soutěži s mužstvem, než jsem začal chytat první zápas. Sice to byla nižší soutěž, ne extraliga, ale stejně byla ta sezona náročná. Naše povinnost dostat se zpátky znamenala o to větší tlak. Ten návrat byl tehdy o to pestřejší a zajímavější.
Kdy naposledy jste viděl zápas z NHL v televizi?
Na Galaxii sport občas něco vidím. Nebo koukám na ukázky z celého týdne. Výsledky sleduju, rád se na to podívám.
Je to skutečně tak výjimečná soutěž? Fanoušci tady vidí zápasy v televizi a někdy kritizují hru bez fantazie a parády...
Je něco jiného, když člověk má možnost být v hale tam a sledovat zápas, než když se dívá na televizi. Je pravda, že taky některé zápasy v televizi jsem ani nedokoukal. Nepovedly se. Ale to je v každé lize. Někdy padají hezké góly a jindy se obě mužstva trápí. Může to být únavou nebo tím, že na sebe narazí dvě mužstva s obranným stylem. Ale hodně dělá prostředí. Když člověk sleduje zápas v hale, má z toho jiný pocit, než když kouká na televizi. To je i tady. Když je vyprodáno a fandí se, je zážitek úplně jiný než u televize.
Soustředění na hokej má stále přednost
Který z brankářů z NHL vás v poslední době nejvíce zaujal?
Měl jsem možnost chytat s Belfourem, znám ho osobně. Vím, jaký je to člověk a jaký gólman. Obdivuju ho, že v takových letech chytá NHL. Vím, že měl taky dost vážné zranění se zádama, přes které se dostal, a dál chytá tu nejvyšší soutěž. Viděl jsem nedávno ukázky a zaujal mě spíš tímhle. Stabilní výkony má Martin Brodeur. Každou sezonu má stejnou výkonnost, už léta. A s časem nic neztrácí, pořád se na něj můžou spolehnout. Vyhýbají se mu i zranění. V NHL je to asi pro mužstvo nejplatnější gólman.
|
Roman Turek Narozen: 21. května 1970 KARIÉRA STATISTIKY DRAFT NHL REPREZENTACE Celkem za seniorskou reprezentaci odchytal 54 zápasů |
Je tady v Evropě nebo v Česku brankář, který by měl na NHL?
Je to stejné jako u hráčů. Někomu sedí takový styl a někomu ne. Hráči odejdou do Ameriky, dostanou šanci a hrajou pořád. Pak přijdou zpátky do Evropy a jsou ani ne poloviční. I naopak. Teď tam vyletěla spousta mladých kluků, které nikdo neznal. Najednou jsou jedničky v mužstvech nahoře. Je to otázka štěstí, aby v pravou chvíli hráč popadl šanci. Často pomůžou drobnosti.
Agentura pana Wintera, kde máte podíl, zastupuje některé hráče v Evropě. Jsou mezi nimi i brankáři?
Po dobu, co chytám, se těma věcma nezabývám. Tak jsem se dohodl. Věnuju se jenom hokeji a ostatní věci jdou kolem mě. Dohodl jsem se, že dokud budu hrát, jsem pro firmu v tomhle směru nepoužitelný.
Takže nemáte přehled?
Vím, kteří tam jsou. Z těch, co chytají, máme ze známějších Dominika Haška, Vokouna. Vím i o mladých, kteří tam jsou. Ale teď se věnuju svému hokeji. Chci se soustředit na svou současnost.
Dobře. Pociťujete nějaký rozdíl mezi vaší minulou a současnou sezonou v extralize?
Rozdíl byl v tom, že loni jsme se jako nováček vrátili do extraligy a dali jsme si cíl udělat play-off. A pak že se uvidí. Myslím si, že spousta fanoušků nám ani nevěřila, že play-off uděláme. Spíš nás asi lidi viděli na konci tabulky a báli se, aby tým nespadl. Myslím si, že jsme je překvapili jak hokejem, tak tím, jak daleko jsme se dostali.
Teď už vás znají...
Tahle sezona je jiná v tom, že jsme do ní šli s jiným cílem. Tak to vnímáme jako hráči. Už nejsme nováček, který chce jen něco dokázat, uhrát, co se dá. Teď tam jsme s vědomím, že chceme ukázat něco víc. Veřejnost nás bere jinak. Slyšel jsem i názory lidí, když před play-off v minulé sezoně byla nějaká tipovací soutěž. Spousta nám nevěřila. Teď je to jiné. Chodí na nás víc lidí i venku. Díky tomu, že hrajeme na špici soutěže. Myslím si, že hrajeme i pěkný hokej.
Doma ano. Venku vás moc diváci z Budějovic nevidí. Ale co vy? Jste přece jen starší a říká se, že hokejista, kterého po třicítce nic nebolí, se asi flákal...
Samozřejmě pociťuju každý rok víc a víc. Organismus, tělo, to může být člověk natrénovaný, jak chce, ale prostě potřebuje delší dobu na regeneraci a s přibývajícíma rokama to člověk cítí. Rána jsou těžká, pořádně se rozhýbat. Zvlášť, když je nabitý program a zápasy jsou rychle za sebou. To je prostě cítit, že tělo je starší než před deseti lety. Je to logické, tělo to musí dávat najevo.
Také se říká, že Jágr ráno pomalu vstává z postele, protože ho všechno bolí. Jak dlouho vstáváte z postele ráno vy?
Rychle díky tomu, že na mě naskáčou děti a vyženou mě. Pomalu bych vylejzat nemohl... Někdy si říkám, že bych vstával pomaleji, ale díky tomu, že na mě holky vletí, tak jsem venku raz dva.
Jaké to je, když odehrajete čtyři zápasy obden? To musí být únava znát na celém týmu, i když jste trénovaní a máte to vydržet...
Bylo to vidět, třeba když jsme někdy v listopadu hráli poslední ze čtyř takových zápasů doma se Zlínem. Bylo vidět, že mezi zápasy bylo cestování. Oba týmy toho měly dost. My jsme jeli do Vítkovic, pak domů, zase ven. Únava se dostavila a bylo to vidět v poslední třetině. Chyběly souboje, rychlost. Pak se to projevilo, my i oni jsme toho měli, jak se říká, plný brejle.
Co děláte pro to, abyste tak náročný program zvládal?
Pro mě je nejdůležitější strečink před zápasem i po něm. A před tréninkem i po tréninku. Abych se udržoval a abych věděl, že mě něco netahá. To je pro gólmana hodně důležité. Chodím i šlapat na kole. Posilovnu v sezoně moc nedělám, to spíš hráči, když mají mezi zápasy tři dny, tak tam jdou něco zvednout. Já se jdu spíš vyšlapat. A pak regenerace, masáže, někdy sauna.
Rány bolí, ale nemluví se o tom
Co ty prudké rány pukem. Bolí více než dřív?
Jak kdy. Samozřejmě, že hráči mají tvrdší rány než před spoustou let. Je to i díky technologii výroby hokejek, která jde dopředu. Někteří hráči mají prudší rány. Záleží také, kam gólmana trefí. Když je to do míst, kde jsme dobře chránění, tak není problém. Ale na míň chráněné místa to nemusí být ani taková rána a může z toho vyjít zranění na čtyři pět dní. To gólman nemůže nastoupit, musí počkat. Třeba někde v oblasti u krku nebo u klíční kosti. Tam když dostane člověk nějaký přímý zásah, tak může mít i zlomenou klíční kost a je to na delší dobu.
Lidé si často neuvědomují, že vás rány pukem bolí a že neustále trpíte. Navíc, jak říká trenér Jandač, jste na ledě celý zápas, šedesát minut. Hokej si užijete daleko víc než ostatní... Máte pořád radost ze hry?
Radost ze hry mám určitě pořád. Až tu radost mít nebudu, bude to pro mě signál, že mám s hokejem skončit. Až mě to nebude bavit, nemá smysl, aby to člověk dělal.
A baví vás stále stejně oslavovat vítězství?
Radost z vítězství? Největší pocit radosti mám z toho, když se hned po zápase přijde do kabiny a člověk kolem sebe vidí hráče, celé to mužstvo, které to utkání vyhrálo. V té euforii, i když někoho něco třeba bolí, tak je ta bolest pryč a přijde chvilkový moment radosti. Už druhý den ale začíná nový trénink, nová příprava na další zápas. Už to není oslava, jak si to někdo představuje, třeba někde v baru. To se dá po sezoně, v ní na to v dnešním hokeji moc času není.
V extralize jste v tomto ročníku začal skvěle. Pak se vám přece jen přestalo dařit. Už víte proč?
Na každého hráče v sezoně padne nějaká krize. Měl jsem výborný nástup, ale pak to začalo trochu víc padat než na začátku. Důležité bylo, že se vyhrávalo a nebylo nutné se v ničem rejpat. Krize přišla a doufám, že je po ní. Dokud netrpí mužstvo tím, že by se zápasy pořád prohrávaly a krize by byla delší, není tak zle. Líp se to snáší a hráč se z takový krize může dostat dřív.
Spousta nejlepších Čechů hraje v zahraničí a kdekdo může říct, že extraliga žádnou velkou úroveň nemá...
To bych neřekl. Extraliga je nejvyšší a kvalitní soutěž. Spousta hráčů, kteří odešli do zahraničí, nešla za lepším hokejem, ale za lepšíma finančníma podmínkama. To je jasně dané. Samozřejmě nebudu mluvit o NHL, ale tady o Evropě. Spousta hráčů jde hrát jinou soutěž jen proto, že jim tam klub nabídne lepší podmínky. To ale neznamená, že jdou do lepší soutěže. Samozřejmě, že extraliga tím trpí. Kdyby se tady ti hráči udrželi, byla by soutěž pro diváka ještě atraktivnější. Ale v Evropě určitě extraliga patří mezi nejlepší soutěže.
Každá situace při hře je jiná a jiná je i reakce
Je v extralize vyloženě střelec, na kterého si dáváte pozor?
Nikdy jsem nesledoval někoho zvlášť. Jsou zápasy, kdy se hráč dostává do šancí a jindy se mu nevede. Nebo ho uhlídají soupeři. Takže z mého hlediska je pro mě každý střelec nebezpečný. Nemusí to být jenom prudká rána, že někdo do puku umí praštit. Jindy je hráč šikovný do blafáku. Při zápase je na všechno strašně málo času. Je tam málo místa a soupeři přistupujou rychle. Někdy hráč, aniž by mířil, hned vystřelí.
Takže si soupeře osobně nehlídáte.
Pro mě nemá cenu studovat nějakou techniku protihráčů, protože všechno se odehrává rychle a gólman musí přesně reagovat na situaci, která vznikne. Nemůže přemejšlet o tom, že ten a ten soupeř střílí nahoru, protože zrovna nebude mít čas a vystřelí dolů. Reaguju až na to, co se v ten moment odehraje.
Už vám v extralize sudí přestali měřit novou brankářskou výstroj?
Přestali měřit hned po první čtvrtině. Už to mají dělat jen namátkově a zatím mě nekontrolovali. V první čtvrtině měřili po každém zápase. Neměl jsem s tím problém, jenom jsem si musel zvykat na menší dres. Mně je ten menší malej.
Nějak se asi nebralo v potaz, že někdo je menší a někdo větší...
Dali nám stejný rozměry a u nás větších gólmanů je to problém. Máme dresy natěsno. Rozměry jsou pro všechny stejné.
Nekopíruje Evropa zámoří až moc? Ty změny s výstrojí byly také po vzoru NHL.
Hodně z toho, co se objeví v NHL, se dostává rychle do Evropy a tohle byla jedna z věcí. Ale bylo to i video a další. Někdy je to o sezonu později než v NHL. Prostě se čeká, jestli je to dobrá, nebo špatná věc.
Jeden český časopis nedávno zveřejnil platy Čechů v NHL. Zveřejnil byste platy i v extralize?
Myslím si, že u nás to nebylo nikdy zvykem, veřejnost na to nebyla připravená. V Americe to bylo vždycky a lidi v tom vyrůstají. Tam se zveřejňujou platy všech, nejen profesionálních hokejistů nebo sportovců. Tady jsou všude domněnky, kolik může mít ten a kolik tamten. Lidi v tom nevyrostou a pak v tom hledají kdo ví co a je tam závist.
Takže byste je nezveřejnil?
Na jednu stranu by bylo dobře, kdyby to lidi mohli přesně posoudit. Na druhou stranu jde o to, jestli by to přijmuli. Mohlo by to mít vliv i mezi hráči v mužstvu, protože my mezi sebou taky nevíme, kolik kdo bere. Tenhle má víc a proč já mám jenom tolik, když dělám víc práce než on. Nejsme tady na to zvyklí a mohlo by to způsobit poprask ve veřejnosti. Radši bych platy tady nezveřejňoval.
Co byste v extralize vylepšil?
V extralize? Některé stadiony. Hodně se jich v poslední době spravilo, něco se dělalo. A jsou stadiony, kde se nedělalo nic. Je to tam stejné od doby, co jsem odcházel. Takže bych změnil prostředí pro diváka i pro hráče. Aby to nebylo jít na hokej a vytrpět tam dvě a půl hodiny v mrazu a jít zmrzlej domů. To bych změnil jako jednu z hlavních věcí. Ostatní nemá cenu rozebírat, to je na delší hovor.
Jste stále velmi populární. Šel byste do politiky?
Ne. V žádném případě. Nemám k politice vůbec žádný vztah. Ne, do politiky bych nešel.
Dobře. Fanoušky bude stejně nejvíce zajímat, jestli budete chytat i v příští sezoně. Mluvilo se o tom, že tahle může být vaše poslední...
No, tak to je velice dobře podaná otázka, protože kdo ví, co bude dál. Mně po téhle sezoně končí smlouva. Já bych samozřejmě, když bude všechno po zdravotní stránce v pořádku, chtěl pokračovat. Ale je předčasné o tom teď hovořit, když je rozběhnutá tahle sezona. Rozdělil bych to na dvě části. Když bude po zdravotní stránce všechno v pořádku, a bude tam ta radost ze hry, jak o tom byla řeč předtím, tak bych chtěl pokračovat. Určitě bude rozhodující také moje výkonnost. Ta musí být odpovídající. Ale co se bude dít po sezoně, to nemůžu říct.
