Jsem smířený se vším, tvrdí Holaň

Praha, Ostrava - Jak je člověku, když má krk v oprátce? Miloš Holaň zažívá ten pocit jako první trenér v nové hokejové sezoně. Vítkovice ještě nevyhrály. A vedení klubu dalo na srozuměnou, že s týmem musí dnes proti Karlovým Varům uspět. Jinak končí. Zápas s těžkou nemocí Holaně naučil, že jsou v životě důležitější vítězství. I sportovní porážky však vždycky nesl těžce.

Co jste si pomyslel, když po nedělním utkání v Třinci část diváků pokřikovala "Holaň ven"?
S takovou neúctou jsem se ještě nesetkal. Fanoušci netuší, jak hluboce člověk ty nezdary prožívá. Těm pravým vítkovickým příznivcům jsem se po zápase v Třinci omluvil. Ale tohle nebyli oni.

Zítra vás čeká možná poslední zápas. Buď vyhrajete, nebo je konec.
Počítám s tím. Jsem smířený se vším. Výsledky se vedení samozřejmě nelíbí. Tlačí. Ale sami jsou zase pod tlakem sponzorů. Když do něčeho dám peníze a nepůjde to, chci vědět proč. A budu žádat změny. Nejjednodušší je oddělat trenéra.
Tak to v hokeji prostě chodí.

Kdybyste nevyhráli pětkrát za sebou uprostřed sezony, nebylo by to navíc tak vidět, že?
Start do soutěže je hrozně důležitý. Pro psychiku hráčů a třeba i pro zlomení vazu trenérovi...

Mluvíte, jako byste už skončil.
Když se nevyhrává, co můžete čekat? Příprava byla skvělá, ale pro sezonu pořád nic neukazuje. Život jde dál, třeba mi má být přáno jinde.

Průšviháři extraligy

Slavia: 12. místo, 4 zápasy, 5 bodů Umístění zkresluje odložený zápas se Spartou. Tým však dal méně gólů než Vsetín a dost jich dostává – brankář Franěk má průměr 3,85.

Sparta: 13. místo, 4 zápasy, 4 body Klasicky pomalý rozjezd. Tým trápí odchod Marka, ale i bojovníka Chabady. Hraje lekle. Gólman Salfický se neblíží výkonům Břízy.

Vítkovice: 14. místo, 5 zápasů, 1 bod Žalostná koncovka sráží psychiku. Philippa s Polákem v obraně nikdo nenahradil.

Na klubových stránkách se píše o rozkladu. Jaký máte pocit vy?
Já ty věci nečtu. Až někdo přijde a řekne svůj názor do očí, můžeme se bavit. Jde to mimo mě. Zažil jsem horší věci. Moje starost je o mužstvo, hráče, klub. Pro Vítkovice budu dýchat do poslední chvíle.

K hráčům máte věkem blíž než jiní trenéři. Není v tom problém?
Kabina je zdravá. Jsem rád, že tým je stále zajedno. I s trenéry a realizačním týmem.

Takže ve vztazích nic neskřípe?
Ne, tam je to čisté. Když to přeženu, my si to vyžíráme všichni dohromady. I s prohrami. Jsme tým a nedíváme se jeden po druhém.

Po zápase v Třinci jste však dost naplno mluvil o chybách, jichž se hráči dopouštějí. Bylo to taktické?
Zkoušel jsem obě cesty. Po dobrém to nešlo, zvolil jsem tu tvrdší. Teď uvidím, co bude. Po zápase jsme s hráči debatovali a všechno si vyříkali. Nikdo nemá problém s druhým. Ani vůči trenérům.

V čem je tedy problém? Kádr se před sezonou povedlo udržet.
To bych netvrdil. Odešli obránci Philipp a Polák. Oba považuju za špičku extraligy. A nesehnal se nikdo. Ale nechci se vymlouvat. Klukům pořád věřím. Horší už to snad nemůže být. Zlom musí nastat. Buď tím, že se vyhraje, nebo se vymění hráči, nebo odejdu já. S tím jsem do toho šel. Nevzdávám se. Bojuju.

Mluvil jste o obráncích. Ale Vítkovice hlavně nedávají góly.
Kdybych viděl, že se hroutí hra, ti borci si nemůžou nahrát, že se na ledě srážejí, pak si řeknu, dělám to blbě. Ale ono skoro všechno funguje. Jen nedáme gól.

Co vám ještě chybí?
Občas i štěstí, abychom vyhráli a mužstvo se odrazilo. Třeba druhý zápas s Pardubicemi byl vynikající. Nejméně osm deset čistých gólových šancí. A nic. Zranili se Krenželok, Procházka, hráči ze základu. Člověk to lepí, jak může, přehazuje pětky. Zkusili jsme všechno. Vracíme se k počátkům. Jednoduché hře, účelnosti. Pokud mužstvo pošlape, užitek z toho budou mít všichni.

Měly k tomu vést i změny v sestavě?
Zkusil jsem Šimíčka zpátky mezi Irglem a Hubáčkem. V přípravě hráli s Burgrem dobře. Ale vyčítal bych si, že jsem se o nic nepokusil. Někdy jde o šťastný tah, moment, kdy se zápas zlomí. My dvakrát inkasujeme, psychika jde dolů a hráči pak jednají zkratovitě. Věřím, že to zlomíme. Je to otázka času.