Ze všech hráčů měl k němu nejblíže. Odchod Petra Čajánka do hokejové penze zasáhl obránce Jiřího Marušáka z extraligového týmu PSG Zlín asi nejvíce.
„Je to můj věkový soukmenovec,“ připomíná Marušák, že oba mají letos čtyřicet let. „Kluci z kabiny pomalu mizí. I moje pozice začíná být jiná. Trošku je mi líto, že takhle řídneme, ale tohle se nedá zastavit.“
Jste pořád v kontaktu?
Dá se říci, že každý den.
Věděl jste, že sekne s hokejem?
O konci mluvil i sezonu předtím. Ale tohle téma bylo mezi námi tabu. Vyhýbal jsem se mu. Nechal jsem to jenom na něm, aby jeho rozhodnutí uzrálo v něm.
Vy jste o konci kariéry ani na chvíli neuvažoval?
Sezonu jsem dohrál zdravotně naprosto v pořádku, což je pro mě v tuhle chvíli rozhodující. Chuť do dalšího ročníku jsem měl, takže takové myšlenky nepřišly. Nic mě nelimituje, nebrzdí. Jedeme dál.
Co nadcházející sezona, nebude poslední?
Už posledních pár let chodím do sezony, že je závěrečná. Co bude dál, se rozhoduju podle jejího průběhu. Jsem si vědom, že věk nezastavím.
Ale zdraví vám drží více než jiným. Čím to je?
Možná mám nasazený ekonomický provoz. (úsměv) V obraně to není tak exponované, obránci obecně vydrží kariéru déle na solidní úrovni.
Nebyl jste nervózní, než jste podepsal novou smlouvu?
Ani ne. Letos to bylo na zlínské poměry docela rychle vyřešené.
Měl jste nějakou záložní variantu, kdyby to nevyšlo?
Ne. Nemám co řešit. Buď budu hrát za Zlín, anebo nebudu hrát hokej vůbec.
Uvažoval jste, co budete dělat po kariéře? Co ekonomie, z níž jste získal titul inženýr?
Nevylučuju vůbec nic, ale žádný plán do budoucna nemám ani jsem to neřešil. Až padne hokejová definitiva, tak se rozhlédnu a popřemýšlím co dál. Nikdy jsem neseděl zadkem na dvou židlích a ani by to nebylo fér. Nejdříve se budu naplno věnovat hokeji.
Skončil také váš další souputník Petr Leška. Teď byste měl být největší autoritou v mužstvu vy, že?
Svého podílu na výchově mladých a role lehkého mentora, když bude zájem, se nezříkám.
A zájem je?
Kluci chtějí pracovat, mají chuť.
Už jste se musel důrazněji projevit v kabině?
Zatím nebyl důvod. Ale typově jsem jiný než Čája, věci řeším jinak. To se nedá vůbec srovnat.
Kdo z mladých by mohl převzít roli lídrů?
V tuhle chvíli mají kluci perfektní šanci projevit se a ukázat. Prostor jednoznačně dostanou. Je na každém z nich, jak čapnou šanci za pačesy. Oba - v uvozovkách - mladí centři (Petr Holík, Roman Vlach) budou mít místa na ledě dost. Věřím, že se zrno oddělí od plev a noví lídři se najdou. Je to kolektiv, žije svým životem. Jde o to přeskládat hierarchii.
Byla narušená hodně?
Chce to trochu čas, ale všechno si sedne. Jdeme správným směrem. Vedení se snaží tyhle velké ikony a místo po nich zacelit vyšší konkurencí na všech postech, což je naprosto logický a správný závěr.
Jak se vám líbí posily? Přišlo hodně Slováků.
Všechno vychází z ekonomické reality klubu, celého hokejové dění. Hráči ze Slovenska jsou vhodnou alternativou, neplatí se za ně žádné tabulkové odstupné. V tom to mají jednodušší než střední generace českých hráčů.
Loni jste hráli Ligu mistrů, letos chybí a příprava není tak hektická. Vyhovuje vám to?
Tým v tuhle chvíli potřebuje tenhle typ přípravy. Když bude potřeba, můžou trenéři nasadit vyšší tréninkové objemy.
Po dvou dlouhých sezonách zakončených finále jste se vrátili k tradičnímu harmonogramu přípravy. Pocítil jste to?
Je to vidět i na týmu. Letní přípravu jsme absolvovali bez vážnějšího zranění. Po sezoně jsme si odpočinuli delší dobu. Kdo měl nějaké šrámy, vyřešil si je už před letní přípravou. Tím jsme v létě natrénovali více. Devět týdnů je více než šest. Věřím, že se to projeví na ledě.
