Po úvodní „sprše“ pardubický kapitán Petr Čáslava soptil. „Nad tím se snad ani nedá brečet, to je parodie, děsná ostuda, na odevzdání výstroje,“ soukal ze sebe zkušený bek po debaklu 2:8. Jenže právě tahle štiplavá facka červenobílý kádr probrala a další den nastal ve Vítkovicích snový obrat.
„Označil bych to jako takové zmrtvýchvstání, protože druhé utkání jsme ubojovali na krev. Asi bylo pro celou sérii klíčové,“ prohlásil asistent Miloš Říha mladší.
Vítkovicím se naopak laxnost a dojem nezranitelnosti krutě vymstily.
„Byli jsme na koni, ale až moc. Mysleli jsme si, že to půjde samo. Ve druhém zápase se série zlomila,“ přiznal útočník Ondřej Roman.
Trenérské duo Říhů po zpackaném startu série neudělalo vyjma brankářské rošády žádný výrazný vítr v sestavě a zdrženlivost koučům vyšla. K Sýkorovi se Zohornou trenéři postavili Matouše Venkrbce.
Produktivita pardubickýchhráčů v předkole play-off Body (góly + asistence) 1. Petr Sýkora 5 (3+2) |
Pětadvacetiletý forvard, který nedlouho předtím v první lize zachraňoval Prostějov, se najednou ocitl v první lajně. Obavu z nesehranosti tohle trio rychle pohřbilo. Student teologie Venkrbec se ukázal ve velice dobrém světle. Zásluhou jeho dravosti před bránou poslal Čáslava Východočechy v neděli do důležitého vedení.
Ostatně sám „Časy “ připomínal spíše útočníka. Nejvytěžovanější hráč Pardubic trápil hostující beky a nechybělo mnoho, aby v kolonce gólů měl více než jeden zásah. Elán mu nevyprchal ani poté, co v polovině zápasu přišel o parťáka Blaže Gregorce, který po jednom ze zákroků zamířil rovnou do kabiny. Verdikt? Otřes mozku. Zda bude slovinský reprezentant do startu čtvrtfinále proti Litvínovu v pořádku je otázka.
Pro zadní řady Pardubic by jeho ztráta byla bolavá i s ohledem na přesilovky, které určily ráz mečbolového mače. V krizovém období vypadala pardubická hra v početní výhodě jako dvouminutový odpočinek s marnou snahou dostat se do pásma a ohrozit bránu soupeře. V neděli tři přesilovkové údery zbortily vítkovické sny k návratu série do Ostravy.
Na konci jedné z lahodných kombinací stál i Jan Starý. Ten dal v předkole tři góly, tedy třetinu z počtu, jaký nastřádal za celou základní část. Proti Vítkovicím pookřál. Kouči ho přesunuli po bok Radila a Nahodila a někdejší nejlepší pardubický střelec prokázal, že góly dávat stále umí. Sedla si ale i slovenská lajna Tybor-MarcinkoGašparovič, která rozhodla sobotní bitvu a rovněž o den později jejich souhra bavila ochozy Tipsport areny.
Ty právem skandovaly jméno gólmana Karla Vejmelky. Brankářský talent udělal z Roberta Kristana otvírače vrátek na střídačce. První vychytaná nula budiž důkaz toho, že tři tyče měly spolehlivého strážce.
„Soustředil jsem se jen na výsledek a nepřemýšlel, zda nula bude, nebo ne. Ale poslední minutu už jsem to v hlavě měl,“ uvedl po postupové výhře 5:0 pro web klubu Vejmelka.
