Běžela druhá minuta prodloužení, když před domácí klecí vznikl obrovský závar, při němž gólman Kristan povyjel z branky. Puk však neudržel, ten se odrazil k litvínovskému Jakubu Petružálkovi, jenž mohl skórovat do odkryté klece.
Jenže do cesty mu vstoupil Zohorna, jenž zaujal brankářské postavení a svůj tým doslova zachránil od vyřazení. „Koukám na brankářské tréninky, tak jsem se něco přiučil,“ smál se pardubický útočník.
„Myslel jsem, že Robert puk drží, ale radši jsem zůstal za ním. Když jsem viděl, že mu vypadl, tak jsem se snažil lehnout a díky tomu jsem tu střelu vykryl. Byl to zlom. Zvedli jsme se a chceme v tom pokračovat i u nich, kde by mohli být nervóznější.“
Jsou to troufalá slova, ale k play-off tak nějak patří. Vyřazovací bitvy jsou totiž také tak trochu psychologická válka a Pardubice v sérii s Litvínovem opravdu nemají co ztratit. Prohrávaly už 0:3 na zápasy a při zmiňovaném momentu je od vyřazení dělily jen centimetry.
Východočeši tuší, že je u soupeře nečeká nic jednoduchého a že obrat z 0:3 na zápasy se v české extralize ještě nikomu nepovedl.
Pravda je, že se pardubický tým po krizové chvíli a Zohornově záskoku opravdu probral a ještě před Kautovou vítěznou trefou si vytvořil ještě jednu stoprocentní šanci, kterou však Radil díky skvělému zákroku hostujícího gólmana Francouze nevyužil.
Tomáš Zohorna
Pavel Francouz
Lukáš Radil
„Měl štěstí, že tam dal vyrážečku a Ráďa ho trefil. Kluci se znají, takže se mu pak jel Francouz vysmát, že ho vychytal. Bohužel pro něj hned potom dostal gól, takže se mu to vymstilo. Každý gólman je překonatelný,“ vykládal Zohorna sebevědomě.
A Francouz? Ten situaci popsal takto: „Jen jsem ten zákrok oslavoval a nic jsem nezakřikl. Ten zákrok byl v té chvíli na stejné úrovni, jako kdyby útočník projel celé hřiště a dal gól. Byl jsem rád a bouchly ve mně emoce. Potřeboval jsem to ze sebe dostat, ale bohužel nás to posunulo asi jenom o dvacet vteřin. Radilovi jsem nic neříkal.“
