Fanoušci vás vyvolávali. Jak jste si to užil?
Tohle potěší. I klukům se hraje líp, když cítí podporu od fanoušků. Jako vždycky byli našim dalším hráčem, velmi pěkně jim děkuji.
A jak se chytá za pověstným litvínovským kotlem?
Je to super pro každého brankáře, když za sebou slyší diváky. I my na ledě se stále povzbuzujeme, je to vyhecované, líbí se mi to. Už v přípravě to bylo takové, teď se to ještě zlepšuje.
Co vám ukázal první zápas?
Že výhry v přípravě nebyly náhodné. Dvě třetiny nám vyšly parádně, jen ve třetí jsme přestali hrát, to se může příště vymstít. Musíme si na to dát pozor a hrát šedesát minut.
Vy jste do půlky zápasu moc práce neměl. Některým brankářům to vadí, co vám?
Naopak, první dvě třetiny se mi chytalo dobře. Nebylo moc co dělat, až postupem času přišla nějaká čistá šance. Ve 3. třetině už plno závarů. Zbytečnými fauly jsme posadili soupeře na koně. Ale nakonec jsme potěšili výhrou sebe i fanoušky.
Nulu jste si nakonec dost zasloužil, že?
Kluci povídali, že mě musí nechat trošku vyniknout (smích). Ale nevím, zda se to do budoucna vyplatí. Předtím však kluci hráli s velkou chutí, pěkně jsme si nahrávali, kombinovali, neodhazovali jsme puky, neztráceli je a nedělali fauly. Jak říkám, tohle nám přidá na sebevědomí.
