Viděno suchou statistikou je možno konstatovat,že Mountfield také ve třetí sezoně od svého příchodu do Hradce Králové drží v úvodu sezony krok se špičkou, avšak že jeho bodová výkonnost v první čtvrtině základní části klesá.
Rekordní bodový zisk a nejlepší umístění získal hned v úvodní sezoně, další rok byl horší a to platí i o letošním, v pořadí třetím.
Přesto Mountfield prokazuje vyrovnanost svých výkonů, protože minusový rozdíl mezi první hradeckou sezonou 2013/14 a letošní, zatím poslední, činí pouhé tři body a dvě místa v tabulce.
Přestože se řada mužstev už pustila do druhé ligové čtvrtiny a Hradec tak učiní zítřejším zápasem ve Vítkovicích, připomeňme si, co Mountfieldu vstup do třetí hradecké sezony přinesl.
1. Výhra v derby
I kdyby se hokejistům nic jiného v úvodní čtvrtině nepovedlo, vítězství nad Pardubicemi pro fanoušky přineslo zadostiučinění. Bylo totiž jasná, byť první třetina patřila soupeři, další dvě však už Mountfieldu. Navíc na ledě soupeře, v jehož hledišti hradečtí fanoušci připravili skvělou atmosféru. A tím, že první čtvrtinu slavně uzavřela, bude se na ni vzpomínat v dobrém.
2. Víc gólů
Zvýšit produktivitu týmu, to bylo motto hradeckého přestupového léta. Podařilo se to, byť pomaleji a asi víc ztuha, než se předpokládalo. Oproti loňsku a předloňsku, kdy Hradec ve třinácti prvních zápasech vstřelil 32 gólů, letos jich šest přidal. Ale také o stejný počet víc oproti loňsku dostal. Výsledek: fanoušci viděli v zápasech Mountfieldu v průměru o gól víc než loni.
3. Víc diváků
Před sezonou mluvil generální manažer klubu Aleš Kmoníček o tom, že by v Hradci mohlo na hokej chodit přes pět tisíc diváků. Předloni jich bylo v základní části 4 785, loni o necelých třicet víc. Letos, byť zatím jde jen o první čtvrtinu, se pětitisícová představa naplňuje, oproti loňsku chodí na zápas o přes dvě stovky diváků více, přesně 5 031, a to v této čtvrtině Mountfield doma neměl asi dva největší taháky - Pardubice a Spartu.
4. Změny v produktivitě
Zvlášť v minulé sezoně bylo hodně patrné, že značnou část hradeckých gólů zařizoval první útok Kudrna, Mertl, Šimánek a že ostatní dost výrazně zaostávaly. Že by mohlo v tomto směru dojít ke změnám, naznačil už letní odchod Tomáše Mertla, loni nejproduktivnějšího hráče mužstva. Navíc klub angažoval borce, od nichž body a góly čekal, což se také potvrdilo. Když se k tomu přidá poměrně dlouhá absence Jiřího Šimánka, vychází z toho, že pozice nejproduktivnějšího útoku se v hradeckém týmu přesunula jinam. Zvlášť patrné je to u dvojice Courchaine (nejlepší střelec) a Bednář (nejlepší nahrávač), společně s dalším novicem Ihnacakem způsobili, že výlučnost prvního útoku není zdaleka tak patrná. Vzhledem k Šimánkově absenci a častým vynuceným změnám ve složení útoků je to však těžké přesně posoudit. A obrana? Očekávané se naplnilo, Karel Pilař potvrdil to, co nakousl při lednovém hostování, jeden čas dokonce kraloval kanadskému bodování celého týmu.
5. Druhý bod zapovězen?
Vzpomínáte na první hradeckou sezonu? V ní Mountfield sice první tři prodloužené prohrál, ale ještě do konce čtvrtiny stačil toto skóre srovnat a poté se z něj v soubojích o druhý bod stal obávaný soupeř. Letos tomu zatím je právě naopak. Třikrát se v jeho zápasech nerozhodlo v základní době, třikrát si druhý bod připsal soupeř. Ve všech případech to bylo v nevyzpytatelných nájezdech, protože prodloužení nerozhodla. Mít alespoň dva z těchto tří bodů, byl by na tom Mountfield bodově úplně stejně jako před rokem.
