"Byl to hokej, jak má být, hokej se vším všudy," říkal po utkání kouč Vítkovic Alois Hadamczik.
Teď to hlavní: Vítkovice zvítězily 2:1 a v čele tabulky mají náskok 3 bodů, naopak Sparta poprvé pod novými trenéry prohrála. Už ve středu však mohou Vítkovice svůj náskok ztratit, Pardubice je po šlágru se Zlínem mohou dohnat.
Zpět k úternímu šlágru: byl to vážně velký boj. Trenér Hadamczik často pokřikoval na rozhodčí, hráči se sráželi u mantinelů, téměř zaplněná hala bouřila a každou chvíli letěla na některého gólmana střela. Byť je párkrát uchránila tyč, chytali výtečně.
Na jedné straně jistě působil Štěpánek, jeden z mála extraligových čekatelů na nominaci pro olympiádu, na té druhé se překonával Přikryl. Však i sparťan Ton po druhé třetině přiznával: "Drží nás. Jen díky němu je to 1:1."
Ze skromnosti zapomněl dodat: i já na tom mám svůj podíl. Právě Ton totiž ve druhé třetině vyrovnával, když se k němu odrazil puk napálený Koreisem do tyče. "Bylo to velké štěstí," říkal.
I Vítkovice ho při první brance měly. To zase už z nouze nahazoval na branku Ujčík a Koreis puk srazil za Přikryla. "Sparťanům bych měl za to poděkovat," říkal střelec.
Jestli první góly byly o štěstí, pak ten třetí byl jen o fortelu a šikovných rukou. Vítkovický Hubáček našlápl ve vlastním obranném pásmu, projel celé hřiště, ošálil tři sparťany a pak střelou švihem dal gól. "Švanci (fotbalista Švancara) jednou říkal, že je jak Diego Maradona, tak jsem byl dneska jak malinkatý Mario Lemieux," žertoval střelec.
