"Byl jsem za to hodně rád," potěšila Dubu milá slova sparťanské brankářské ikony.
"Ale hlavně jsem šťastný, že jsme vyhráli. Na ten zápas budu hrozně rád vzpomínat," přiznal dvojnásobný juniorský mistr světa.
Jak vám bylo, když na vás trenéři ukázali, abyste šel do branky?
Bylo to těžké. Trochu jsem byl překvapený. Za stavu tři tři není střídání brankářů tak obvyklé. Měl jsem přinést nový impulz hráčům a myslím, že mužstvo začalo hrát a zápas jsme dotáhli.
Marián Jelínek říkal, že s vámi měl před pár dny pohovor o tom, jestli jste už připravený nastoupit. Netušil jste i proto, že se vaše šance blíží?
Mluvili jsme o tom. Říkal mi, že už to na tréninku vypadá líp a ptal se mě, jestli už jsem stoprocentně připravený. Říkal jsem mu, že jsem kdykoliv k dispozici a počkám si na šanci.
Jak vám bylo, když jste hned po padesáti vteřinách na ledě inkasoval?
To není nic příjemného pro žádného brankáře. Ale snažil jsem si říct, že to od nich byla pěkná akce, abych se nestresoval. Hlavní bylo přežít do přestávky. V šatně jsme si pak řekli, že na ně vlítneme a zápas vyhrajem. To se povedlo.
Tomáš Duba
v extralize působil v Plzni a ve Znojmě |
Cítil jste při svém debutu podporu od spoluhráčů?
Určitě. Kluci hráli zodpovědněji dozadu, padali do střel. I proto, že byl v bráně mladší brankář, snažili se hrát zodpovědněji. Možná i kluci víc útočili, aby je nepustili ke střelbě a dali jsme tři góly.
Jaké vzpomínky si odnesete ze svého premiérového zápasu za Spartu?
Je to pro mě velký zážitek. V soutěžích ve Finsku, Švédsku i v extralize jsem odchytal skoro dvě stě zápasů, ale Sparta je pro mě srdeční záležitost. I díky tomu, že jsme vyhráli, na ten zápas budu strašně rád vzpomínat.
Byl jste spokojený se svým výkonem?
Jsem rád, že jsme vyhráli. Ale vím, že nemůžu zatím jásat. Kluci hráli dobře, ale já se svým výkonem nemůžu být stoprocentně spokojený. Teď se musím soustředit na další zápas.
Takže počítáte s tím, že v úterý v Liberci nastoupíte?
To záleží na trenérech. Rád bych v brance zůstal co nejdéle. Ale je to jejich rozhodnutí. Oni vědí, co je pro mužstvo nejlepší. Necháme to na nich. Budu se každopádně připravovat tak, jako bych měl chytat.
Dušanu Salfickému se příliš nedaří. Jak se s tím vyrovnává?
Není to pro něj jednoduché. Přišel sem proto, aby nahradil Petra Břízu, a to není pro žádného gólmana snadné. Je na něj vyvíjený hrozný tlak. Já se mu snažím pomoct. A když se dostanu do branky, tak se zase snažím pomoci týmu.
Kdo z vašich blízkých sledoval zápas?
Speciálně na tento zápas jsem nikoho zvláštního nezval. Věděl jsem, že chytat nebudu. Byla tu moje přítelkyně, možná byl někde v hledišti schovaný táta. Promluvím si s ním o tom. Ale na nějakou oslavu není čas. Už v úterý hrajeme v Liberci.
