Dopitovi bylo čtyřicet. Ale strach jde z „obra“ pořád

Co může dělat hokejista ve 40 letech? Třeba v bačkorách u televize kritizovat svoje nástupce. Anebo být tahounem extraligového týmu a šéfovat prvoligovému klubu. Jiří Dopita dělá to druhé. V dresu Znojma pořád nahání strach protivníkům a už třetí sezonu je prvním mužem olomouckého hokeje.

Jiří Dopita - Jiří Dopita na tréninku znojemských hokejistů. | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Tady před patnácti lety získal svůj první extraligový titul. "Na ten vzpomínám rád. Tehdy jsme porazili Kladno v pátém semifinále na nájezdy a pak už šli pro vítězství," říká hokejista, který v úterý oslavil kulaté narozeniny.

Do nejvyšší soutěže nakoukl "sběrač" úspěchů před 19 lety na vojně v Jihlavě. Od té doby vyhrál osmkrát extraligu, má tři tituly mistra světa a také zlatou medaili z Nagana.

Jiří Dopita

Narodil se 2. prosince 1968 v Šumperku. V mládí hrával vrcholově házenou i hokej. Nakonec se rozhodl pro hokej a v nejvyšší soutěži nastoupil poprvé v sezoně 1989–90 v Jihlavě na vojně. Pak přesídlil do Olomouce a brzy nato do Eisbären Berlín, odkud se v roce 1994 vrátil zpět na Hanou a získal první titul. Od roku 1995 patřil šest let k legendární vsetínské dynastii. Poté zkusil NHL, ale po dvou letech se vrátil do Pardubic, s nimiž slavil titul v roce 2005. Pak přestoupil do Znojma. S reprezentací vybojoval zlato v Naganu a tři tituly mistra světa. Také šéfuje hokejovému klubu v Olomouci.

V posledních letech však od novinářů nejčastěji slyší otázku: Jak dlouho chcete ještě hrát? Už tři roky odpovídá stejně a vždycky se u toho šibalsky usměje. "Většinou řeknu, že nevím, že záleží na zdraví, že dohraju sezonu a uvidíme. Hokej mě baví pořád stejně."

A to je štěstí pro české fanoušky. Dopita možná za ta léta ztratil na rychlosti, ale určitě ne na síle, šikovnosti a hokejové chytrosti. A to jsou vlastnosti, které na protivníka stále platí.

"Hokej se za těch dvacet let hodně změnil. Každý, kdo se chce udržet ve špičce, se tomu musí přizpůsobit. Je to i o trpělivosti," míní šampion z Nagana, jenž byl před měsícem uveden do Síně slávy českého hokeje.

Jediná soutěž, kde se Dopita neprosadil, byla NHL. Do zámoří odešel až ve 32 letech a ve Philadelphii se mu příliš nedařilo. "Mohl jsem tam jít už v roce 1994, ale já chtěl hrát tady."

Nakonec odehrál v nejslavnější soutěži světa dvě sezony a vrátil se. "Byla to dobrá zkušenost a nemyslím si, že bych na NHL neměl, ale nakonec jsem si vůbec nesedl s trenérem," vysvětluje.

V pátek ho čeká první zápas po čtyřicítce. Do Znojma přijedou České Budějovice. Fanoušci se zas mohou těšit, jaké představení jim hokejový obr nachystá.