Bříza, to je osobnost i oprašovaná květina

Praha - Když se hokejová Sparta potácela v krizi, zvažoval brankář Petr Bříza, že ukončí kariéru. "V říjnu jsem si říkal, že ten pytel zavřu a ukončím to," říkal brankář po postupu do semifinále. Teď Bříza táhne Spartu v play-off. Úspěšnost drží přes 95 procent. Gól nedostal 174 minut.

Sparta - Zlín: Petr Bříza - Sparťanský brankář Petr Bříza zasahuje. | foto: Jan Zátorský, MF DNES

"Když chtěl končit, povídali jsme si o tom. Jemu strašně záleží na Spartě, ten vztah je příliš silný na to, aby ji nechal plavat. Pomohl ji vytáhnout," uvedl brankářský trenér Josef Bruk, který Břízovi pomáhá.

Ač brankářův věk už o rok přeskočil čtyřicítku, gólman stále válí. "Jestli jsem v životní formě? Ne, vůbec ne," tvrdí Bříza.

Ale v play-off ožívá. "On se na něj umí připravit. Pamatuju si na rok 2000, kdy jsme získali titul. Tehdy jsme tu neměli trenéra gólmanů, sám nás žádal, abychom mu skládali různá cvičení," vypráví trenér František Výborný.

"Říkali jsme si už tenkrát, že je v nějakém věku, že to nemůže vydržet. Ale on trénoval jako blázen." Kolikrát se trenér obával, aby dopolední zápřah gólmana nevyčerpal natolik, že večerní utkání už neustojí. "Jenže byl excelentní," říká kouč.

A co teď, když je Bříza zase o něco starší? S úsměvem říká, že se ráno sešroubuje a jede dál. Zase často zůstává po tréninku na ledě. "Pepík Bruk ho ráno přemlouvá. Že se mu nechce a všechno ho bolí. Ale pak jde a je šťastný," líčí Výborný.

Bříza, stejně jako další sparťanští gólmani, spolupracuje s osobním koučem Dominika Haška, dalšího čtyřicátníka. Pozměnil styl chytání, v tréninku hledí na maličkosti.

"Je to příjemné. Prostě to s náma dědkama umí. Baví mě to, je to takový pohodový. Ráno se potkáme, dáme si kafe. Když se bavíme, čtyřikrát se toho druhého přeptáme, co vlastně říkal. Jsme staří, nedoslýchaví," říká Bříza se smíchem.

"Ne, vážně, moc mě to baví. A o té chuti to vlastně taky bylo." Brankářský kouč sleduje zápasy z tribuny. Z výšky, tak dva metry před brankovou čarou, aby měl přehled.

Druhý den pak na tréninku s Břízou znovu prochází gólové situace a připravuje jej na soupeře. Třeba včera už probírali hru znojemského tahouna Dopity. Pro Spartu je Bříza klíčovým mužem.

I v kabině. Má respekt. A roli v tom rozhodně nehraje jen věk. "Je to mazák. Kluci ho oprašují jako květinu," říká sparťanský asistent Marian Jelínek. "Je to hýčkání s respektem. Petr má přirozenou autoritu.

Pro to, co dokázal, co má za sebou. Cítíte, že si k němu všichni nedovolí tolik, co k jinému hráči." I tak Bříza z pozice brankáře i "hokejového důchodce" čelí řadě vtípků. "Ale on je dobře snáší a odráží. Zpestřuje to atmosféru. Věk nezmění, ale plno jiných věcí ano. A s tím zachází velice dobře," říká Jelínek.

Klidně by mohl ještě rok dva chytat, říká kouč

Šedovlasý pán dohlíží na gólmana, který číhá, kam půjde přihrávka zpoza branky. Josef Bruk, vyhlášený trenér brankářů. Na jeho pomoc spoléhá Dominik Hašek, Dušan Salfický i Petr Bříza.

"Někdy jsem se nejprve musel podívat na ruskou ligu. Na dvě hodiny jsem si šel lehnout a pak si pustil NHL. A v devět ráno jsem musel být na Spartě. Moc jsem se nevyspal. Jako bych chodil někde po podnicích," líčí s úsměvem 71letý Bruk.

Ale když vidíte, jak se Petru Břízovi daří, musí vás to asi těšit, ne?
Kochám se. Je to vynikající práce. Se všemi těmi kluky. Vědí, co chtějí, něco umějí, jsou to osobnosti. Člověk se na tréninky těší.

Břízu ale musíte ráno přemlouvat.
To jsou hry. Dominik to má taky. Když začneme, říká: Josef, tohle po mně nemůžeš chtít, je půl desáté ráno, to udělám až tak v osm večer.

Břízovi je 41 let. V čem se vylepšil?
Změnil způsob hry, přizpůsobil se hokeji, který se teď hraje. Objevilo se tam slajdování (skluzy - pozn. aut.) a jiné věci.

Bylo těžké ho ke změnám přinutit?
Petr je strašně chytrý a inteligentní kluk. A když viděl, že to funguje, tak se to ohromně rychle naučil. Dneska by slajdování mohl vyučovat.

V čem si jsou podobní Petr Bříza a Dominik Hašek? V ctižádosti?
Samozřejmě. Ale jinak jsou to rozdílné osobnosti. To by byla strašlivá chyba, kdybych chtěl, aby jeden chytal jako druhý. To by pak z nich byli průměrní gólmani.

V čem se nejvíc liší?
Dominik má daleko větší kloubní pohyblivost. Petr umí ohromně poziční hru, je trochu silovější.

A hecujete je? Říkáte třeba Břízovi: Tohle Dominik umí, ty musíš taky?
 Hecování to je, ale není tam musíš. Máme dohodu, že neexistuje: Tohle nejde, ještě to neumím. Spíš: To se vyžaduje, pojďme to zkusit.

Pomáhá Břízovi i to, že okolo sebe má hodně mladé gólmany?
On se podílí na jejich výchově. Je škoda, že bude dělat manažera. Nebude chytat a nebude trénovat. Přitom k tomumá ohromný přístup, narodil se s trenérským okem.

Jak dlouho by mohl ještě chytat?
Rok dva na takové úrovni. Přemlouvám ho. Ale on to zdůvodnil a ty důvody je třeba uznat.