Současný sparťan Martinec o městě a tamních lidech nepoví skoro nic špatného: „Strašně se snažili, abychom neměli nač si stěžovat,“ líčí. „V historickém centru opravovali spousty domů. Pěší zóna vedoucí k jejich paláci vypadá krásně, čistě. Jako kdekoliv v Evropě.“ Ale i bída se projevuje na tváři města. Hlavně na starobylých tramvajích či čtvrtích na předměstí. „Ale když tam Jirka nebude chtít sám jít, nikdy to neuvidí,“ tvrdí Martinec.
Hudler do Kazaně dorazí uprostřed třeskuté zimy. „Nebylo to tak hrozné,“ tvrdí Martinec. Přitom však mluví o občasných třicetistupňových mrazech.
Vsetínský talent rozpustile vypráví o svých dobrodružstvích za volantem. Pokud bude řídit v Rusku, musí přijmout odlišná pravidla: „Předpisy se nedodržují, jezdí se klidně v protisměru,“ svědčí Martinec.
V kabině Hudler najde veškeré zařízení na úrovni. Klub je vybaven náramně. Má svá letadla na delší i kratší cesty k zápasům. Při přesunu k soustředění na bázi se mužstvo vozí autobusem značky Mercedes.
Hokejisté společně s kazaňskými basketbalisty bydlí ve dvou komfortních panelových domech. „Není potřeba mít strach o pohodlí,“ garantuje Martinec. „Navíc mu při adaptaci pomůže spoluhráč Honza Benda.“ Hudler je ze Vsetína zvyklý nastoupit do každé klíčové situace v utkání. Pro něj možná nezvyklé pořádky vládnou ve většině ruských týmů. V Rusku se takřka rovnoměrně nasazují čtyři útočné řady. „Hvězdy tam nijak nepěstují,“ řekl Patrik Martinec. „Všechno se podřizuje kolektivu.“