"Nějaké prvotní oťukávání mezi námi už proběhlo," přiznal Irgl. Víc však případný návrat nechtěl komentovat, ačkoli důvodů, proč by mohl znovu navléknout dres Jaroslavle, by se našlo hodně.
Po sezoně vám v Minsku končí smlouva. Jak moc přemýšlíte dopředu?
Uvidíme. Nějaké nabídky mám, ale všechno budu řešit, až skončí sezona. Do té doby kontrakt nikde nepodepíšu. Chci mít na rozhodnutí klid.
Podmínky na vyjednávání máte ale skvělé, protože sezona vám zatím vychází perfektně. Souhlasíte?
Neřekl bych úplně perfektně. Není to samozřejmě špatný, ale ke spokojenosti mi pořád chybí pět gólů. A pak hlavně uvidíme, jak mi vyjde play-off. Výkony v něm jsou nejdůležitější.
Hrát KHL v Praze? Pro české hokejisty lákavá představaPřed sezonou vybíral Zbyněk Irgl z mnoha nabídek. Jednou z nich byla i ta z nově vznikajícího týmu HC Lev Poprad, kde strávil spolu s celým Dinamem Minsk celý pátek a sobotu před večerním vzájemným zápasem. "A musím říct, že se mi to tady moc líbí. Ty hory dělají strašně moc," uznal Irgl při rozhovoru na recepci hotelu, odkud byl krásný výhled na panorama Tater. Kdyby kývl na nabídku Lva, mohl si místní prostředí užívat mnohem víc. Jenže místní klub nemohl Minsku konkurovat. A ani Irgl své volby nelituje, s Dinamem ho na rozdíl od Popradu čekají boje v play-off. "V létě jsem přes svého agenta o zájmu Popradu věděl, mluvil jsem i s trenérem Rulíkem, který mi řekl, že o mě stojí. Nakonec jsem skončil v Minsku a nelituju, protože si nemám vůbec na co stěžovat. Ať už jde o hru, bydlení, život a vůbec všechno okolo." V souvislosti s klubem HC Lev se však mluví o stěhování do Prahy. Ani tahle možnost by reprezentačního útočníka nezlomila? "Pro české hráče by bylo hodně lukrativní bydlet a hrát KHL v Praze. Hodně by jich na to slyšelo," uznává Irgl. Češi a Slováci tuhle možnost mezi sebou samozřejmě probírají. "Stejně je ale zbytečné tohle řešit. Teď můžeme mluvit, ale skutečnost může být úplně jiná. Co jsem slyšel, tak přesun je jenom jedna z variant." |
Láká vás zahrát si zase v Jaroslavli?
Vím, že o mě mají zájem, navíc odtamtud pochází moje žena a pořád tam mám spoustu známých. Díky tomu mám pořád informace a zprávy o všem, co se tam děje. Jaroslavl je takový můj druhý domov. Tak uvidíme.
Za pár dnů to bude pět měsíců od letecké tragédie, při níž zahynulo celé tehdejší mužstvo. Pořád na to myslíte?
Někdy na to přijde řeč. Občas se o tom něco objeví v televizi a člověka to zase chytne. Bylo to špatné, byla to opravdu velká katastrofa. Čas sice ty největší rány už zahojil, ale když si člověk vzpomene na ty kluky, tak je to pořád špatné.
Řekněte: nebudou se hokejisté bát jít do Jaroslavle čistě z psychologického hlediska?
Je jasné, že to pro hráče, kteří tam půjdou, nebude lehká sezona. Tlaky tam budou ze všech stran, zase se o všem bude znovu psát. Kamkoli ten mančaft přijede, budou padat stejné otázky. I fanoušci si budou muset zvyknout na nový tým, všichni jejich milovaní umřeli. Myslím, že to může zabrat až tři roky, než se všechno srovná.
Jak vůbec od té doby prožíváte létání?
V klidu, já jsem z něj nikdy obavy neměl, vždycky jsem to bral v pohodě. První dva tři lety po té havárii byly špatný, to přiznávám. Když letadlo trošku cuklo, tak člověk ztuhnul. Ale jsem v pohodě, mně létání nevadí.
Teď hrajete v Minsku, jak se vám tam líbí?
Lidi by tomu možná nevěřili, ale Minsk je krásné město. Je tam strašně moc parků, tolik jich možná nemá žádné jiné evropské město. Všude jsou parky s jezery, všechny navíc úplně nový a spravený. Jsou tam cesty na kolečkové brusle, na kola, na běžky. Je to fakt neuvěřitelné.
Prý jsou tam obrovské bulváry a široké ulice jako v Paříži.
Je to opravdu nádherné město. Pět let zpátky je celé komplet spravené. Minsk se mi strašně líbí.
Jenže Bělorusko, to je také totalitní režim s prezidentem Lukašenkem. Dokážete jako hokejista posoudit, jak to tam chodí? Nejste odtržený od reality?
Dá se říct, že jsem. Hokejisti vydělávají určité peníze a ty problémy se jich až tak netýkají. Ale jestli je tam průměrná výplata 300 až 400 dolarů, tak to je málo.
A přesto chodí lidi na hokej.
Na každý zápas máme patnáct šestnáct tisíc lidí, vyprodáno, což je nádherné. Je super, že lidi fandí. My prohrajeme a oni zůstanou na zimáku, vyprovodí nás, zatleskají, rozloučí se. To je neuvěřitelné.
Irgl v číslechLetos Irgl nastřílel v 45 zápasech 13 gólů a celkem nasbíral 35 kanadských bodů. Samotný hokejista není se svými statistikami úplně spokojený. "K dokonalosti mi chybí pět gólů," přiznává. V Minsku mu po sezoně končí smlouva a moc dobře ví, že při letním vyjednávání o novém kontraktu se mu každá trefa bude hodit. "Rozhodující ale bude play-off," ví bývalý útočník Vítkovic, který loni nečekaně postoupil s Atlantem Mytišči až do finále KHL. Předtím strávil dvě sezony v Jaroslavli, kde se seznámil se svou současnou ženou. |
Poznávají vás lidé na ulici?
Dá se říct, že jo. Čím jste tam dýl, tím jste známější. Lidé tam mají hokej strašně rádi, milujou ho. Srovnal bych to s Jaroslavlí, které bylo fakt hokejové město. Tam když jste šel do obchodu, tak u vás hned byli čtyři fanoušci, kteří se s vámi chtěli vyfotit. V Minsku už to začíná být podobné.
Jak moc se na téhle euforii podílí trenér Marek Sýkora, pod jehož vedením se z podprůměrného Dinama stal špičkový tým KHL?
Hodně, trenér Sýkora je tam dost oblíbený, má tam velké jméno. Myslím, že si ho hodně váží. Ať už fanoušci, tak management a všichni kolem hokeje.
Co dokázal udělat s mužstvem, v čem je jeho kouzlo?
Nemáme hvězdný mančaft, nemůžeme si dovolit tolik jako ruské kluby. Ale máme tým, kde vládne rodinná atmosféra, všichni držíme pohromadě a když hrajeme svůj hokej a bojujeme jeden za druhého, tak jsme opravdu dobří.
Jaké si v Minsku děláte před play-off ambice? Vždyť druhé místo v základní části asi nikdo nečekal...
To je pravda. Všechno bude záviset na tom, jestli dokážeme hrát jako dosud. Pokud budeme bojovat, můžeme dojít daleko a být úspěšní. Když ale budeme hrát každý na sebe, tak shoříme. Nemáme v mužstvu hvězdy typu Morozova nebo Radulova.
Věříte tomu, že můžete zopakovat loňský výsledek Mytišči, kde jste se loni dostal nečekaně až do finále?
Určitě. Myslím si, že jo.
