V celém článku bych asi největší důraz kladl na větu "Velký pozor při výběru štěněte". V mém okolí se jedna šiba vyskytuje a do vyrovnaného a sebevědomého psa má neskutečně daleko. Je to uřvaný, agresivní "magor", který na vše živé kolem sebe kromě majitelů zuřivě štěká a ohrnuje při tom pysky že mu jsou vidět stoličky. Jasná agrese. Mého psa by snad nejraději sežral. Naštěstí je vždy mezi nimi plot, ale kdyby nebyl ...

to je problém všech špiců. je to primitivní plemeno, agresivní jedinci se tam prostě vyskytují.

Nejlepší a nejvěrnější japonský pes byl Goro.

toto je jeden z mala psu o kterych bych uvazoval jestli si nejakeho poridim.

O šibě uvažujeme, bydlíme v paneláku na kraji města, do lesa i na pole je to kousek, takže o procházky by nouze nebyla a líbí se nám, že dokáže v bytě žít. Co jsem se dočetl, s dětmi vychází dobře, jak ale reaguje na novorozence? Rodinu plánujeme a neradi bychom, aby docházelo ke konfliktům, aby třeba šiba nebrala prcka jako svojí konkurenci.

...máte na to odborníky - ne diskusi na ...- ach joo...

Vzhledem k tomu, že "inu" není nic jiného než slovo "pes". Tak překlad "pes Šiba" nebo jenom "Šiba" mě přijde logičtější.

Šiby jsou úžasné osobnosti, zvlášť má-li jejich parťák (chápejte pán) vyrovnanou a trpělivou povahu. A článek je velice výstižný, posuzuji z vlastní zkušenosti :-)

hmm, pekne jste se pochvalila

Doma mám 8měsíční fenu shiba inu a je úplně neskutečně úžasná. To se ani nedá popsat. Super hlavně je, že neštěká a je hrozně čistotná. Ale určitě to není pes pro každého, musíte mít hodně trpělivosti, protože jsou to fakt paličáci.I jsem té naší šibě založila "blog", no zatím jen jeden příspěvek:) http://zivotseshibainu.blogspot.cz/2014/08/pes-je-panem-cloveka-pes-je-pritel.html

Podle popisu a základního (převažujícího) vybarvení, kvality a údržby srsti, povahy a i samostatnosti je to skoro jako Belgický ovčák - Malinois. Dokonce i miluje nekonenečné procházky, stejně jako jen základní a pak spokojené hlídání zbytku smečky ze svého pelíšku. Bouřlivé vítání a pak předstírání, že je utahaný a že má svoji práci ... ale stačí ho radostně přivolat a udělá cokoliv co vám na očích uvidí a projeví se jako neumazlitelný a neudrbatelný nezmar.

Kde to zná, tam zmizí a za chvíli se, nejlépe s šíleným rachotem, vyhrne z úplně jiné strany, nebo si bude hrát a bude na vás bafat z míst, kam se neviditelně a neslyšně přesune a budu tančit, že se leknete a hrajete s ní (bafá i v domě a vytváří z toho i rituály).

Ale to soudím jen podlé své Belgičandy a pár BO z okolí.

Zmínka o myslivcích mě pobavila. Vždyť ti nerozpoznají bábu od kance. Jak po nich chtít rozpoznat psa od lišky. Obojí je šelma psovitá 

ti se řídí heslem: hejbe se to, nasypu do toho broky

jestli to má povahu špice, tak to chce vyrovnaného a sebevědomého majitele.