Tak jsem kapituloval - článek jsem si přečetl v mobilu - bez nutnosti 10x klikat na nový odstavec

"Abyste se mohli stát včelařem, je třeba vyplnit tento formulář .. " - a já bláhová měla dojem, že k tomu,abych se stala včelařem, si musím pořídit včely a naučit se, jak je chovat

Abyste se stala včelařem, tak samozřejmě potřebujete včely.

Ovšem abyste se jím vůbec mohla stát, musíte skutečně vyplnit onen formulář.

Čemu nerozumíte?

ještě uvedu, že zrovny nyní to je s ČSV na různých místech asi všelijak. V podstatě totalitní včelařská jednota, kdy celá republika a až téměř 99% neprofesionálních včelařů byla pod Svazem zrovna nyní začíná být minulostí a v řadě míst tak vznikají samostané nezávislé organizace včelařů. Například v Mladé Boleslavi, která se se Svazem i soudí o majetek z předešlé činnosti.

Navíc je činnost Svazu založena na bezplatné či jen formálně hrazené práci dobrovolných včelařských funkcionářů v jednotlivých ZO, což sice fungovalo velmi dobře za komunistů i následně dlouho po Sametu, na této práci byl založen třeba jednotný systém ošetřování včelstev proti varoáze prováděný právě těmito funkcionáři, který letos zrovna končí, stejně jako vyřizování dotací, které jinak včelaři obvykle mohou zařizovat samostaně, přes ČSV. Ale do vedení jednotlivých ZO postupně přicházejí noví lidi, kteří už nechtějí za jednotlivé včelaře vyřizovat dotace a jiné jejich soukromé věci týkající se jejich včelaření, ale spíš se chtějí věnovat spolkové činnosti v místním regionu a soukromé věci včelařů nechat na vztahu mezi včelařem a státem.

Pokud se začátečník včelař zeptá, tak určitě poradí, ale jinak asi budou nechávat věci kolem včelaření samotným včelařům.

Dotace jsou podle mne neštěstím včelaření. Obrovsky tento koníček předražují, jen proto, aby na něm rýžovali výrobci včelařského vybavení. Například materiál na nerezový medomet, který podle tohoto článku stojí od 40 po 120 tisíc, se dá koupit za takových +- 6 tisíc. Práce na něm, pokud by to měla být trochu větší série, je tak maximálně za tisíc kč. Běžně to funguje tak, že výrobci, jakmile získají certifikát na své, obcvykle bohužel už tak dost předražené produkty, okamžitě zvýší cenu toho výrobku o příslušnou dotaci.

Tak zase taková selanka to není.

Dotační program z fondů EU na pořízení vybavení letos končí. V jaké formě a zda vůbec bude pokračovat zatím nebylo zveřejněno. Navíc je třeba počítat s tím, že jako u většiny jiných dotací nejdřív musíte zaplatit vše ze svého, a teprve potom čekat, kolik se vám (možná) na dotaci vrátí.

Svaz a ostatní včelaři pomohou, ale ne vždy budou jejich rady a pomoc v souladu s představami začínajícího včelaře, obzvlášť pokud dotyčný bude ovlivněn podobnými články.

Včelař si nemůže od včel jen brát, musí jim to vracet svou péčí o jejich zdraví a prosperitu. Rozhodně to neznamená, že na jaře postaví na úl medník a v létě vytočí med, té práce je v průběhu celého roku poměrně dost. Včelař také musí počítat s tím, že navzdory všem ochranným pomůckám nějaké to žihadlo občas schytá. Musí počítat s tím, že včely v obydlené oblasti mohou obtěžovat sousedy, že se mohou vyrojit, ztratit matku, že některá včelstva mohou být agresivní atd.

Dalo by se toho napsat ještě mnohem víc. Nechci nikoho od takového krásného koníčku odrazovat, ale doporučuji všem, aby si všechno nejdřív pořádně promysleli, nastudovali teorii a podle možností přičichli i trochu k praxi třeba návštěvami u nějakého ochotného včelaře.

No, ono postavit na jaře na včely medník a potom jen vytáčet jde.

Ale musí to být v nepřevčelené oblasti. A to je dnes, kde skoro všude, kde se člověk podívá, včelí pastvy výrazně ubylo a současně kde jsou včelstva díky používání velkých nástavkových úlů a dlouholetému šlechtění na tyto úly větší než dříve a tudíž mají i vyšší vlastní spotřebu, dost problém. Plus navíc když se populističtí politici rozhodnou nahánět politické body dotováním včelaření. (A ČSV to ochotně podporuje, protože čím víc členů má, tím má větší politickou moc).

V nepřevčelené oblasti stačí, když na jaře vyzimujete zdravé dostatečně silné včely. V době mezi snůškami totiž běžná květena a drobné zdroje medovice stačí, aby v nepřevčelené oblasti včelstvo zvyšovalo své medné zásoby tempem 1 - 5 kg za týden, 14 dnů. Současně tam je pro výživu včelstva dostatek pylu a je tam díky různým současně kvetoucím rostlinám i vysoká diverzita pylu, tudíž zdravá výživa pro včelstvo. Mezi snůškami tak včelstvo regeneruje a v době snůšky přináší těch několik kilo sladiny denně pro včelaře.

Včelaři +- tedy stačí jen vybírat ty medníky a pro udržování počtu včelstev a jejich kvality současně odchovat tak 30% z počtu nová včelstva, jako náhradu za slabé a upadající nebo za uhynulé v zimě atd.

Včelaření tak jako každý koníček musíš dělat z láskou s bez počítání kolik ti to hodí. Potom máš naději že uspěješ a když ne tak se nic neděje.

Republika je prokazatelně převčelená. Rapidně ubývá včelí pastvy.

To vše se projevuje snižováním výnosů medu a jiných včelích produktů a především vzrůstající nemocností včelstev (varroáza, mor včelího plodu, .....).

Koho včely skutečně zajímají a kdo chce včelařit, tomu nikdo v takové bohulibé činnosti nebrání, informací a podmínky jak začít má všude dostatek.

Kdo by ale chtěl na chovu včel nějak rychle zbohatnout, jak by se mohlo zdát po přečtení takových a podobných článků, "že není nic jednoduššího", tak ten se bude ve většině případu neskutečně divit a velice rychle zjistí, že koníčky a milenky skutečně lezou pěkně do peněz.

Dotační politika včelařství, jako ostatně principiálně všechny dotace, je za takové situace a podmínek naprosto kontraproduktivní (např.: bylo období, kdy ve Zlínském kraji byla nejvyšší dotační podpora včelařství, ale také největší počet ohnisek včelího moru, varroázy a spálených včelstev, .....).

Zbohatnout včelařením se už moc nedá. Na včelaření se dalo poměrně dobře vydělávat za socialismu, protože už výkupní podmínky za med byly výhodně nastaveny, výhodná cena i stoprocentní záruka odkupu všeho nabídnutého medu. Přímo spotřebitelům se pak prodávalo za ještě podstatně vyšší ceny. Navíc bylo podporováno kočovné včelaření, příspěvky na opylování od družstev, na řepku v dubnu po jetel na semeno v srpnu a převoz včelstev v kočovných včelínech družstevními traktory za pár šupů. Ale bylo to i tím, že bolševik nedovolil se včelařením přímo živit, muselo to být při jiném zaměstnání jako koníček po práci a tím to bylo více či méně omezeno. Po sametu 1989 pak přišlo soukromé podnikání a tak konkurence, která srazila ceny včelích produktů dolů, zemědělci přestali platit za opylování a organizované kočování za snůškou se rozpadlo. Dalo se spočítat, že za bolševika se dalo uživit včelařením třeba i s 50 včelstvy. Slyšel jsem třeba o důstojníkovi, vojákovi z povolání, který sloužil v jednom velkém výcvikovém prostoru (Libavá??), měl tam tak 90 včelstev, kterým jako voják z povolání mohl věnovat nadprůměrné množství času a za med získával víc než byl jeho tehdy vysoce nadprůměrný plat vojáka z povolání.

Dnes včelař z povolání, aby se uživil, potřebuje mít aspoň několik stovek včelstev. A to je navíc musí mít v nějaké lesní lidmi ještě moc nedotčené krajině, ne v běžné zemědělsky a průmyslově využívané krajině.

Ze 7 včelstev plánuje vytočit 400kg medu? To jako skoro 60kg na včelstvo? A už to těm včelám oznámil? ....

Jinak doufám, že případní zájemci o včelařství si najdou i jiný zdroj informací než tento článek, který poskytuje informace v mnoha ohledech minimálně diskutabilní. Na internetu je jich spousta. Ale souhlasím s tím, že co včelař to názor a včely si o tom ve většině případů také myslí své :D

Jj už vidím, že jak začínající vcelari si pořídí oddelky a budou hned čekat mraky medu... A přitom to trvá rok a porad se učit a učit...