Nejlepšího brankáře ve Skotsku i muže, jenž ohrožuje křehký mír mezi tábory nesmiřitelných rivalů, čili fanoušků Celtiku a Rangers.
"Nedělám nic špatného, pouze se hlásím ke své víře," brání se Boruc.
O co jde?
Osmadvacetiletý gólman je Polák, a tudíž téměř automaticky katolík. Vyhovuje mu proto prostředí katolického klubu, jímž Celtik je.
Zato Rangers jsou protestanté a Boruc v jejich očích neomalený provokatér. Před vzájemným derby, které je považováno za jedno z nejostřejších na světě, přivádí příznivce Jezdců k nepříčetnosti, když se přímo před nimi křižuje.
Před duelem "starých firem" to udělal už několikrát a pokaždé tím dostal vlajkonoše do zběsilého varu.
Zrůdo! křičí na polského brankáře Boruce kvůli víře
"Bastarde!" "Zrůdo!"
Tisíce takových a ještě horších nadávek Boruce zasypaly. Hlediště v tu chvíli připomínalo sopku před erupcí, k výbuchu stačilo málo.
Proto se brankářovo gesto už dokonce přetřásalo v parlamentu a zajímala se o ně policie.
"Jde o můj rituál, s nímž žádám v zápase Boha o štěstí. Nikoho tím neprovokuji," vysvětloval Boruc.
Byl to argument, proti němuž šlo těžko polemizovat. Brankář se obhájil a kroutil hlavou: "Nechápu aféru, která se kolem toho rozpoutala."
Za jeho bránou po pokřižování vybuchovaly světlice, tribuna plná nepřátelských lidí, nalepená těsně za Borucovou sítí, byla nabitá nenávistí. A gólman? Nevzrušeně položil ručník k tyči, napil se z plastové lahve a s klidným výrazem se soustředil na zápas.
Svou neohrožeností a odvahou se Boruc ideálně hodí do skotské soutěže tvrďáků. Za minulou sezonu byl dokonce nominován na nejlepšího fotbalistu sezony v tamější lize, tuto trofej mu nakonec vyfoukl spoluhráč Nakamura.
Boruc navíc nechrání pouze branku Polska a Celtiku: loni v dubnu zabránil napadení těhotné ženy na ulici skotského velkoměsta.
I před záchrannou akcí se nejspíš pokřižoval.